Dvanáctý rok se na kladenském zimním stadionu stará o ostří bruslí a fanouškovské hokejové vybavení.V současné době ovšem Ondřeje Kruliše živí úplně jiná profese.

Opustil jste nadobro hokejový servis?
Na zimáku mám k dispozici náhradní prostor, takže tam za zákazníky pořád jezdím. Jenom mne to v současnosti neuživí. Když jsem se dozvěděl, že se zimák zavře, tak jsem si domlouval jinou práci. První zakázku, dlažbu, jsme s kamarádem Pavlem Řešátkem udělali před firmou Tomáše Šimáčka. Tomášovi vlastně vděčím za to, že jsem poznal, že se uživím i jinak (směje se).

To jste si tak věřil, že zedničinu zvládnete?
Dělat rukama mě baví. Nebojím se toho. Od března máme za sebou palisády, ploty, zámkové dlažby, zateplení staveb a spousty dalších stavebních prací. Docela jsem se v téhle profesi našel. Práce je hodně, snažíme se přesto nikoho neodmítnout. Berem i jednodenní zakázky. Jenom musíme šoupat s termíny.

Vrátíte se jednou na zimák zpět do plného provozu?
Určitě se tam chci vrátit na víc hodin, než nyní. Přitom ale zedničinu opustit nechci. Už u ní zůstanu a obě práce skloubím.

Jan Murárik