Michal Rozsíval, Michal Řepík nebo Libor Procházka. To jsou jen namátkou jména slavných hokejistů pocházejících z Vlašimi. K nim se třeba může jednou přidat i jméno František Matula (20). V minulé sezoně junior Kladna musí ovšem nejdříve tohle léto proniknout do základní sestavy áčka Rytířů. 

Jak těžkou máte podle vás konkurenci v současné obraně Kladna?
Je tu spousta zkušených obránců, takže každý trénink musím makat na sto procent, abych se do jejich společnosti dostal. 

Na ledě jste teprve chvilku, mnohem delší čas jste s nimi strávil v suché jarní přípravě. Jaká pro vás byla?
Dost dobrá oproti minulým rokům. Kondiční trenér Radim Jebavý je na velmi vysoké úrovni, má o všem správný přehled. Je skvělý detailista (usmívá se). Naordinoval nám kratší tréninky s vysokým nábojem. 

Co jste dělal týdny po suché přípravě, než jste vyjel s týmem na led?
Po kratší dovolené jsem chodil s trenérem Honzou Kréglem na led. Raději jsem se připravoval na ledě, aby to pak s týmem nebyla pro mě rána.

A nebyla?
(směje se) Jde to dobře, čekal jsem to horší…

Připadají vám tréninky na ledě pod trenérem Pavlem Paterou hodně tvrdé?
Není to legrace, navíc mi jde o angažmá. Ale kruté tréninky teprve podle mne nastanou, až začneme nacvičovat různé věci. I když se nyní šlape naplno, pořád se ještě rozkoukáváme. 

Za jak dlouho se chcete dozvědět, jestli do týmu Rytířů pro nadcházející sezonu patříte?
Doufám, že to budu vědět do začátku září. Když to nedopadne, zřejmě bych pokračoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde jsem studium přerušil, nebo bych odcestoval do zahraničí. To si myslím teď, že by mohlo být, ovšem co bude, když se do týmu nedostanu, tak takový pevný plán teď nemám. Třeba zůstanu u profesionálního hokeje. Myslím, že na něj nějakou kvalitu mám. Nebo se pustím do profesionálního vaření, což je můj velký koníček (směje se).

Jan Murárik 

František Matula se v těchto dnech může lecčemu přiučit třeba od Radko Gudase, beka NHL