Dřep, klik nebo kotoul. Základní motorické dovednosti, které se děti učí obvykle na hodinách tělocviku, vypadají na první pohled poměrně snadno. Podle kondičního trenéra, fyzioterapeuta a jednoho z trenérů Fotbalové a futsalové Akademie Kladno Ondřeje Gajdoše (27) však tyto cviky správně neumí mnohdy ani profesionální sportovci. Zvládnutí těchto dovedností je přitom klíčovým předpokladem pro úspěch v jakémkoliv sportu. 

Proč jsou podle vás motorické dovednosti, jako například klik či dřep, tím nejzákladnějším pro dítě?
U dětí v rozmezí šesti až deseti let je důležité, aby měly všestranný pohyb. Ať už jde o kolo, brusle či lyže. Bohužel mám pocit, že dnešní mládeži často takové aktivity chybí, protože dávají přednost sezení u počítačů a někdy tak vydrží i celé dny, což není dobře. Zároveň, a to vychází také samozřejmě i od rodičů, jsou děti vedeny k úzké sportovní specializaci, ať už je to fotbal, hokej, judo a tak dále. A i to byl důvod, proč jsem přišel do akademie.

Co přesně tím myslíte?
Když mě David (David Raulín, jeden ze zakladatelů Fotbalové a futsalové Akademie Kladno, pozn. red.) oslovil, abych s akademií spolupracoval. Shodli jsme se, že je potřeba, aby tréninky nebyly jen o fotbale. Nejdůležitější totiž je, aby měly děti komplexní pohyb. Nejde tedy jen o pasivní protahování, jako že si umí dát hráči nohu za hlavu. Musí také zvládat i základní cviky jako dřep, klik, přítah, kotoul nebo třeba stojku. A tohle všechno jsou podle mého věci, které by měl každý, kdo se věnuje jakémukoliv sportu, zvládat s přehledem. 

Stačí tedy, když se děti věnují mobilitě například při aktivním sportování?
Právě že ne. Děti potřebují mít celodenní pohyb, a to nejen v rámci například fotbalového klubu kam chodí. Takže je sice super, že dělají nějaký sport, ale to nestačí. Je důležité, aby si hrály i venku za barákem s kamarády a tam trénovaly motoriku, která se přirozeným pohybem sama rozvine.

Než jste navázal spolupráci s Fotbalovou a futsalovou Akademií Kladno, pracoval jste převážně s dospělými či dospívajícími. V čem je pro vás práce s dětmi rozdílná?
Celkově jsem to bral jako výzvu. Do teď jsem totiž pracoval hlavně s hokejisty a nyní spolupracuji s aerobičkami. Práce s malými dětmi je dost motivující, baví mě to. I když je to někdy těžké, protože děti často nevnímají, že by jim nějaké protahování k něčemu bylo. 

Jak to?
Děti nechápou, v čem je pro ně dobré, když po nich chci, aby posunuly koleno doleva o centimetr. Navíc jsou pro ně cviky mnohdy složité a dost často je protahování ani nebaví. Takže i když můj trénink není tak zábavný, tak to beru jako velké plus, když si z něho něco odnesou. Zároveň se samozřejmě snažím koncipovat trénink tak, aby pro ně byl co nejpestřejší.

Kromě kempů, které akademie pořádá, se účastníte i pravidelných nedělních tréninků. Vnímáte rozdíl mezi cvičením v kempech a během týdne?
Co se týče týdenních tréninků, moje úloha v rámci mobility spočívá především v jejich přípravě na samotný fotbalový trénink, který je vzápětí čeká. V kempu je to o větší intenzitě, protože s hráči strávím více času. Soustředíme se tedy na zvládnutí všech základních cviků jako je právě dřep a klik, ale zkoušíme i komplexní obratnost, jako jsou kotouly a stojky. Rozhodně ale nezapomínám ani na hry, na které se najde prostor vždycky.

Laura Kovaříková

Vizitka Ondřeje Gajdoše

Vystudoval bakalářský obor fyzioterapie a magisterský obor ekonomicky zaměřený na zdravotnictví. V současné době je studentem čtvrtého ročníku doktorského studia, obor biomedicínská a klinická technika. Během svého studia získal několikaletou praxi, a to i na nejrůznějších seminářích a kurzech, kterých se účastnil. Nyní pracuje jako kondiční trenér, fyzioterapeut a také působí jako jeden z trenérů ve Fotbalové a futsalové Akademii Kladno.