Hřebeč si poprvé v historii zahraje krajský přebor

Dalším novým týmem v krajském přeboru se stal fotbalový tým Hřebče, který si tuto soutěž zahraje vůbec poprvé v historii. Místní celek započal cestu do kraje dva roky zpět, když suverénně ovládl 1.B třídu. Jako nováček působil sebejistým dojmem a na konci sezony se tým vyznávající černobílé barvy opět umístil na prvním místě. 

Jedním z pilířů základní sestavy Hřebče byl v nedávné minulosti i Jozef Janík, který coby jako mladík hájil barvy slovenské reprezentace a nakoukl i do juniorské soutěže v barvách obou pražských „S“. Po ošklivém zranění se slovenský matador z role hráče přesunul na pozici manažera klubu.

Hřebeč vyhrála dvakrát v řadě 1.B třídu, následně jste ovládli i 1.A třídu. Jaký z těch ročníků byl nejtěžší?
Rozhodně ten poslední, A-třída. Ten jsme také vyhráli pouze o bod před rivalem z Libušína, zatímco oba ročníky v B-třídě jsme ovládli s výrazným náskokem. A-třída již má svou kvalitu a především první pětice týmů předváděla dobrý fotbal a zápasy to byly jako řemen.

V klubu působíte ze všech hráčů nejdéle, jak se změnil tým během vašeho působení ve Hřebči?
Když jsem přicházel, tak týmu vládli hráči jako Miloslav Skalický, Lukáš Zvonič, Petr a Robert Čápové nebo Tomáš Procházka. Nyní již z této původní party zbývám sám. Poslední souputník David Počta odešel v tomto přestupovém období. Abych tedy odpověděl na otázku, změnil se od základů. Proměnu bych rozdělil na tři klíčové etapy. První zahrnovala příchody hráčů jako Martin Servus, Jiří Zajíček, Jan Baranec, Josef Dvořák, což bylo období kolem první účasti v A-třídě v ročníku 2010/11. Do další etapy bych zahrnul Adama Klavíka, Jindřicha Faktora, Matěje Čmejlu, Davida Kolaříka, Františka Sedláčka nebo Petra Kujala. Tito hráči k nám přišli před prvním vítězstvím v B-třídě. Do poslední etapy musím zahrnout Josefa Pinkase, Martina Zahálku, Ondřeje Stříbrského, Jakuba Dobiáše, Richarda Macháče a Adama Vicherku, což jsou fotbalisté, kteří k nám přišli v posledním roce.

Po skončení soutěže jste váhali, zda se do kraje přihlásit. Obávali jste se, že tým by úrovni krajského přeboru nestačil?
Postup jsme nechtěli vzít z několika důvodů. Je to příliš rychlé opět postoupit, nejsme na to připraveni zázemím, čímž myslím ozvučení, oplocení, video. Nevíme, co s naší psychikou udělají prohry, které de facto za poslední tři roky neznáme. To byly důvody, proč jsme váhali. S blížícím se koncem sezóny jsme o postupu začali vážně uvažovat. Řekli jsme si, že pokud soutěž vyhrajeme a přivedeme nové hráče, možnost hrát krajskou soutěž nabere reálných měřítek. Ještě před koncem soutěže jsme byli domluveni na novém angažmá s Jakubem Dobiášem a Richardem Macháčem, takže nebylo co řešit. Nakonec bylo pro setrvání v A třídě jen několik jednotlivců, ale i ty jsme přesvědčili. Důležité pro nás také bylo zajištění sezóny po všech stránkách, proto musíme poděkovat všem partnerům našeho klubu a hlavně obci Hřebeč, která nám vytváří opravdu skvělé podmínky pro fotbal.

To dává smysl. Mluvil jste o zázemí, na první pohled vypadá parádně…
To zcela určitě, také takové je. Jsme na něj patřičně hrdí. Máme nádherné hřiště a skvělé kabiny. Díky podpoře obce se daří udržovat celý areál v perfektním stavu, jsme opravdu moc spokojení. Obci za to musíme ještě jednou poděkovat, opravdu nám vytváří skvělé zázemí. Nicméně pro krajský přebor je již nevhodné, aby zůstal areál neoplocen a byl tak otevřený. Stejně tak je povinností rozhlas. My bohužel nemáme areál ozvučen a nahrazujeme to přenosným reproduktorem, který sice udělá svou práci, ale chtěli bychom kompletní ozvučení.

Přivedli jste tři nové hráče. Proč právě tyto fotbalisty?
Vždycky je to otázka toho, kdo je na trhu volný. Vzhledem k momentálnímu působení v krajském přeboru již nemůžeme hledat hráče na hraně divizních kádrů nebo po zranění, proto jsme se po letech museli zaměřit jiným směrem, a to na kluby působící v ČFL. Díky dobrým kontaktům jsme navázali spolupráci s Loko Vltavín a výsledkem je příchod Richarda Macháče, který již nechtěl působit ve vyšších soutěžích. Má dvě malé děti a chce se jim plně věnovat. V podstatě ihned jsme se dohodli i s Jakubem Dobiášem, který po působení v blízkých Velvarech a návratu po zranění ničil obrany v B-třídě. Poslední aktuální posilu, Adama Vicherku, nám přihrála čistě náhoda. Adam se přestěhoval z Opavy do Hostivic a sháněl, kde by hrál. Shodou okolností pracuje s jedním člověkem, který mu doporučil Hřebeč. Slovo dalo slovo a Adam oblékne černobílý dres. Naším dlouhodobým cílem je přivádět typologicky hráče jak do party, tak na hřiště, jelikož parta je to, proč to celé děláme. Naštěstí se nám to daří a musím říci, že velikou odměnou za to je, že hráči od nás odcházejí pouze v případech, kdy končí kariéry, stěhují se, nebo vzhledem k postupům již nemají výkonnost na aktuální soutěž. Toho si velmi cením na naší práci.

Plánujete ještě nějaké příchody do kádru, nebo je již uzavřený?
Uzavřený není, ale nemyslím si, že by se nějak výrazně měnil. Neplánujeme, že by z něj někdo odešel, neboť ho nemáme vzhledem ke zraněním a odchodům Počty a Gibiše až tak široký. Drame je zraněný do zimy, Zahálka se pomalu vrací, Křenek je pracovně do konce roku mimo a já zatím stále nevím, jestli ještě budu hrát. Chtěli bychom ještě jednoho hráče na rozšíření kádru, ale uvidíme. Třeba nám někdo spadne do klína.

Jaké jsou ambice v krajském přeboru? Očekáváte třetí postup v řadě?
To určitě ne. Krajský přebor je již velmi kvalitní soutěž, nehrají ji žádní nazdárci. Řeknu to takhle, pokud budeme hrát o záchranu, bude to velké zklamání. V případě bojů o 10. – 12. místo se bude jednat o malé zklamání, kdybychom hráli čistě střed tabulky, tak budeme spokojení a v případě umístění mezi nejlepší pěticí bychom byli nadšení.

- voš -