Zdeněk Eichenmann o titulu a kladenských nadějích

Minulý víkend uplynulo třicet roků od jediného hokejového titulu Olomouce. Tehdy na něm měl zásluhu také Kladeňák Zdeněk Eichenmann. Osud tomu chtěl a v semifinále play off Moravané vyřadili Kladno...

Než jste odešel do Olomouce, dělal jste na Kladně kapitána. Proč jste se rozhodl v sezoně 1993/94 změnit dres?
Tehdy každou sezonu z Kladna někdo starší odcházel. Mně bylo sedmadvacet a na konci sezony 92/93 mi klub oznámil, že si můžu vybrat zahraniční angažmá. Šel jsem tedy do Švédska a přitom přišla z Olomouce nabídka hostování. Švédové mě pustili. Tenkrát nemohl nikdo ani tušit, že Olomouc získá mistrovský titul a Kladno bude mít tak skvělou formu. Před play off jsem si přál, abychom hlavně nedostali Kladno a stalo se, že jsme v semifinále na sebe narazili...

Kladno vyhrálo základní část sezony, vy jste byli sedmí. Jak to, že jste kladenské mužstvo vyřadili?
Po dvou zápasech na Kladně jsme na zápasy prohrávali dva nula. Hrálo se na čtyři výhry. Když pak přijeli k nám, zřejmě nás podcenili a k pátému utkání jsme se do Kladna vraceli za vyrovnaného stavu. Nic jsme předem nevzdávali, i když Kladno bylo jasným favoritem. Povedlo se nám v první třetině rychle vést, nastříleli jsme čtyři góly, ovšem domácí stihli po našich chybách vyrovnat. V kabině jsme si řekli, že takové chyby nemůžeme dělat, a že začínáme od nuly. Další dvě třetiny skončily také vyrovnaně a v prodloužení si nikdo nevytvořil nějakou vyloženou šanci. Divili jsme se, že trenéři vystřídali po té úvodní třetině v bráně Kameše, který za góly podle mého názoru nemohl, náhradníkem Chladem. Ten pak pustil jenom jeden gól a k našemu překvapení jeho nechali trenéři i na samostatné nájezdy. My počítali s tím, že se do brány na ně vrátí Kameš. Kluci se mě ptali, co na něj platí, když jsem ho z mého kladenského působení dobře znal. Ale v gólmanech to potom asi nebylo. Kladno na rozdíl od nás neproměnilo ani jeden nájezd... Diváci krásnému hokeji zatleskali. Finále s Pardubicemi tak kvalitní hokej už nepřineslo. Když jsme u nich vyhráli jeden ze zápasů finálové série, věděli jsme, že tuhle šanci z ruky nepustíme.

Jel jste i vy nájezd na Chlada?
Nejel. Trenér Augusta se mě zeptal, ale já odmítl. Měl jsem pocit, že když ho doma nedám, něco tím zkazím.

Na Kladně jste nejvyšší soutěž hrál pět sezon předtím a několik po návratu z Moravy. Zažil jste mnoho kvalitních spoluhráčů a dobře sestavených kladenských týmů. Měl některý z nich šanci na finále play off jako v tom devadesátém čtvrtém?
Největší byla v semifinále v roce devadesát. Mladý Jágr měl výbornou formu, ale sám nás do finále přes Spartu dostat nemohl. Tohle semifinále bylo také hodně vyrovnané, a kdybychom přes ni přešli, zřejmě bychom titul pro Kladno získali.

Jste po třiceti letech přesvědčený, že byste v tom ročníku získal titul i s Kladnem?
Třeba ano, ale to je jen teorie.

V současné době na taková období Rytíři jen vzpomínají jako na dávnou historii. Potřetí za sebou hrají baráž o udržení extraligy. Jak série se Vsetínem podle vás skončí?
Vyhrajeme 4:1 na zápasy. Ani na chvíli nepochybuji, že se zachráníme.

Jan Murárik