Poslední díl putování po arabském světě patří Sýrii. Země, svými kořeny sahající do daleké historie, je v posledních letech zmítána mnoha problémy, a to je pro ni, i nadšené cestovatele, veliká škoda. Já jsem měl nyní příležitost tuhle zemi navštívit. Mé kroky směřovaly cíleně do hlavního města, Damašku.

Vzhledem ke všem okolnostem je pro Evropana jediným možným způsobem, jak se do metropole Sýrie dostat, speciální neoficiální taxi. A to nezbytně s řidičem, plně se orientujícím ve všech nezbytnostech a postupech, které jsou pro dopravení se do Damašku potřeba. V každém jiném případě se jedná o riskantní podnik.

Damašek, tato šestimilionová metropole, vám jednoznačně vyrazí dech, ve všech ohledech. Historické centrum města, Old Damascus, dýchá svou několik tisíc let trvající historií. Městská citadela je symbolem dávné slávy města, s tisíci úzkých uliček plných drobných obchůdků, nebo dechberoucí, mnohasetmetrový, bazar. Vše dohromady navozuje uznání a respekt před kulturním, společenským i historickým významem města.

To, co vás také hned při procházce po Damašku překvapí, je zájem místních. Okamžitě vytuší, že nejste zdejší a v roli turisty jste středem jejich pozornosti. Nejspíše právě proto, že sem moc turistů nezavítá. Naopak to, co překvapí vás, jsou místní, především zástupkyně něžného pohlaví. Jestliže jsem byl přesvědčen, že Libanon je symbolem evropského stylu oblékání v arabském světě, tak Damašek je v tomto ohledu ještě dál. Místní ženy se oblékají tak odvážně, že i oko zkušeného Evropana se nestačí divit. Navíc vynikají i svou krásou a ženskými vnady, které se nebojí odhalovat. Prim hrají i v genderovém zastoupení. Většina mužů je totiž povolaná do zbraně a z tohoto důvodu se zdá, že Damašek je městem výsadně ženským. Čekal bych všechno, ale tohle rozhodně ne.

Údiv průběhu a rytmu damašského života ale tímhle nekončí. Při procházce starobylým městem jsme narazili na něco naprosto neuvěřitelného. Syrskou ,,Stodolní“. Ulice plná barů, hospod a hudebních klubů, která pulzovala životem a hýřila alkoholickými nápoji. U stolů seděly skupinky místních bez rozdílu pohlaví či stáří a spojovalo je jediné, nevázané pití alkoholu, hudba a pokuřování vodní dýmky. Takhle byste si arabský svět rozhodně nepředstavovali. Odsud nešlo jen tak odejít. Vybrali jsme si tedy jeden z desítek podniků a objednali pivo. Posléze se objevil místní umělec a rozjel svou show s kytarou a zpěvem. Tahle atmosféra nás natolik vtáhla, že jsme na místě vydrželi do půlnoci. A jak již bylo popsáno, tak ani tam jsme jakožto cizinci nezůstali bez pozornosti. Místní číšník si nás dokonce tak oblíbil, že nám při našem odchodu sám objednal odvoz a doprovodil nás k němu. Možná to bylo i způsobeno výší naší útraty (smích). A taková byla většina Syřanů, vlídní a usměvaví.

Co dodat na závěr. Dlouho jsem hledal výstižné označení pro tuhle metropoli. A to jediné, co přichází v úvahu je ,,nečekaný Damašek“! Kdo by čekal puritánský způsob života, jako já před svým příjezdem, ten by se šeredně mýlil. Pravdou je, že život v něm je na míle vzdálen od problémů, které tuto zemi zužují, ale jednoznačně stojí za to tohle místo navštíviit. I přesto, že si budete muset sjednat hodně drahé cestovní pojištění, vztahující se na válečné zóny. I přesto, že musíte vyběhat a zaplatit spousty poplatků administrativních, i těch ,,jiné“ povahy. I přesto, že musíte být trochu dobrodruh. I přesto za to tahle země stojí. Pro mě znamenala ten nejsilnější zážitek ze všech navštívených zemí blízkého východu.

Arabského světa už bylo i na mě dost. Loučím se s ním a vyrážím dál. Teď pro změnu do Asie! Dalším cílem je Barma (Myanmar). A to bude jistě také stát za to!

Jakub Kubálek

Arabská kobercová klasika

Lokální arabský umělec bavil všechny hosty

Nový kamarád ze Sýrie

Pohled na město šplhající se do hor je fascinující

Půjčili mi i tradiční fez

Starodávná citadela s obří modlitebnou uvnitř

Ve městě jste jako turista středem pozornosti

Vodní dýmka je hodně populární