Čechoital Robert Bosák (57), specialista na zmrzlinářské stroje, se s naší redakcí vydal testovat náhodně vybrané zmrzliny v Kladně. Pokračujeme v cukrárně Dolce Vita. Seriál ukončíme celkovým hodnocením.  

Charakteristika místa: cukrárna působí na okolí jako magnet. Design je dobře zvolený a zahrádka láká k posezení. 

Prostředí: perfektní jak pro matky dětmi, tak pro posezení při pánské schůzce. 

Obsluha: velmi profesionální. 

Ochutnali jsme: lesní plody slazené stévií a klasickou pistáciovou.

Názor odborníka: nevadí mi, že jsem dostal zmrzlinu rovnou do skla a ne do kornoutku, aniž by se mě obsluha zeptala, jak to chci. Kvituji, že je sklo vychlazené. Kdyby servírovali zmrzlinu do teplého skla, bylo by to špatně. Co mě v cukrárně okamžitě zaujalo, je čistota prostředí. Překvapila mě cena. Pětadvacet korun za kopeček je na takovém místě, kde je v okolí konkurence, dost. Co je předražené, je cena za porci točené jogurtové zmrzliny. Za třicet devět korun bych si hodně rozmýšlel, jestli mám, nebo nemám na ni chuť, když si něco podobného, ale levnějšího, mohu vybrat z vitríny. Ty jsou velice elegantně zdobené. Je však vidět, podle klientely, že děti dávají přednost hodně barevným zmrzlinám. Barvy v některých druzích nabízených zmrzlin svědčí o tom, že nejsou přírodním produktem. Já si pro náš test vybral pistácii, což je z mého pohledu jedna z královen mezi zmrzlinami. Pistácie patří k nejdražším surovinám pro výrobu zmrzliny, je to složitá zmrzlina a této chuti cena dvacet pět korun odpovídá. Mne ale neoslovila. Určitě mohla být lepší. 

Názor redakce: zmrzlina slazená stévií, ať už lesní plody či například jahodová, je chuťově originální i lákavá. Porce běžná v poměru s cenou by mohla být větší. 

-red-