Stanislav Vejvar by rád ve Sládečkově muzeu navázal na Kuchyňkovo dílo

Středočeský kraj, provozovatel Sládečkova vlastivědného muzea Kladno, vyhlásil konkurz na místo ředitele téhle instituce. Za nás doporučujeme rodilého Kladeňáka PhDr. Stanislava Vejvara, Ph.D. Jeho kladenský rod sahá až do 120leté historie města, jeho přehled o dějinách Kladna jen málokdo překoná a jeho zkušenosti s vedením kolektivu jsou ideálním základem pro ředitelský post.

Když ve výběrovém řízení uspějete, jak začnete muzeum měnit?
Kladenské vlastivědné muzeum je instituce mimořádného významu. Dosavadní ředitel pan doktor Kuchyňka má velké zásluhy o jeho rozvoj. Rád bych kontinuálně navázal na dobré dílo a rozvinul jej. V čase digitalizace si kladenské muzejní fondy zaslouží převedení do elektronické podoby, aby byly lépe dostupné široké veřejnosti. Osvětové a volnočasové aktivity bude dobré přenést z muzea samotného blíže veřejnosti, zejména do škol. Ve spolupráci s kladenskými spolky a veřejností by muzeum mohlo pořádat vlastivědné pěší vycházky nebo cyklistické výlety. Samotná budova muzea a jeho okolí je výborným nástupním prostorem pro tematické vycházky za industriální minulostí našeho města. Samostatnou kapitolu tvoří vydavatelská činnost. Vedle knih a brožur chci pokračovat ve vydávání věhlasného vlastivědného sborníku Posel z Budče. K tomuto listu mám osobní vztah. Jsem jeho dlouholetým oddaným čtenářem a přispěl jsem historickými články do několika čísel Posla. Potenciál muzea je veliký. Kromě instituce spravující hodnotné sbírky může být muzeum aktivním a respektovaným kulturním činitelem města i regionu. 

Patříte mezi kladenské patrioty. Je na Kladně o historii města veřejnost dostatečně informována?  
Na Kladně jsem se narodil a trvale zde s rodinou bydlím. Jako věrný Kladeňák jsem se svým městem srostlý. Vedle špičkového sportu a průmyslu má Kladno dosud nevytěžený poklad – svou historii. S úctou sleduji publikační činnost našich současných historiků a dalších badatelů, například pana Kuchyňky a paní Veverkové. Znalost kladenské historie posiluje identitu našich občanů. Proto chci historické povědomí prohlubovat osvětovou činností, přednáškami, pomocí tištěných materiálů i na sociálních sítích. Stálou pozornost si zaslouží svatováclavská tradice, neboť Kladno leží mezi svatováclavskými historickými sídly Budeč a Stochov.

Váš rod se na Kladně usídlil před více než stoletím. Přibližte nám ho.
Můj dědeček František Vejvar byl známým kladenským živnostníkem. Vlastní truhlářský závod provozoval za první republiky i v čase německé okupace. Výrobu udržel až do padesátých let. Komunistům vzdoroval dlouho. Jeho žena Alžběta se dožila požehnaného věku devadesáti let a z jejích vzpomínek jsem načerpal mnoho cenných informací o životě na Kladně v první polovině 20. století. Právě záliba v historii vlastního města mě posléze vedla k vysokoškolskému studiu historie. Své zkušenosti a znalosti v této oblasti bych rád v muzeu zúročil. 

Máte za sebou osmnáctiletou úřednickou kariéru v Poslanecké sněmovně. Neuvažoval jste o dráze politika?
Tato otázka se člověku přímo nabízí, když se každodenně pohybuje mezi zákonodárci, běžně vídá nejvyšší ústavní činitele a poznává politiky a politickou praxi naživo. Práce v Kanceláři Poslanecké sněmovny a znalost tohoto prostředí jsou pro mě neocenitelnou zkušeností. Věřím však, že tyto zkušenosti mohu smysluplně využít také v práci pro občany našeho města, v tak významné instituci, jakou je Sládečkovo vlastivědné muzeum.  

Můžete se také pochlubit pedagogickou praxí. Šel byste znovu učit?
Mám aprobaci pro dějepis na druhém stupni základních škol a na středních školách. K tomu mám státní jazykovou zkoušku z němčiny. Na kladenských školách jsem si prošel učitelskou praxí, která mě naplňovala. Poznal jsem, že výchovná a vzdělávací práce má smysl, že mladí lidé mají o informace zájem. Mám hezké vzpomínky na přátelské kolektivy kladenských pedagogů. Osobně mě moc potěšilo, jak vnímaví a slušní byli moji tehdejší žáci a studenti. 

Jan Murárik