Martin Chleborád: Jsou snahy o sjednocení termínu Velikonoc

Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Zítra se bude v kostelech konat bohoslužba o takzvané Květné neděli. V kostele Nanebevzetí Panny Marie ji za Římskokatolickou farnost povede farář Martin Chleborád. 

Jak jste vnímal Velikonoce jako dítě, a jak je vnímáte v roli faráře?
Jako dítě jsem do kostela nechodil (usmívá se). Vnímal jsem je skrze symboly vajíčka a pomlázku. Když bylo hezky, vyjížděli jsme s rodiči za příbuznými a venkov. Pro mě, pro faráře, jsou Velikonoce samozřejmě největšími křesťanskými svátky. Připomínáme si jádro křesťanství. Během svátků, které se nesoustředí historicky pouze na jediný den. Prožívám jejich význam hodinu po hodině. Skrze obřady prožíváme to, co zažíval v těch dnech Ježíš. O Velikonocích jsem byl pokřtěn.

O Velikonocích se křtí dospělí lidé. Stojí o to v současné hodně věřících?
Každý rok je zájem, ale nejsou to nijak velká čísla. Nanejvýš něco málo přes deset lidí. Nezažil jsem ale rok, kdy by nechtěl být pokřtěn nikdo.

Mění se bohoslužby s dobou?
Posledních šedesát let jsou v podstatě stejné, se silným základem evangelia. Před tím se sloužily převážně latinsky. A přes dva tisíce let se jejich základ nezměnil (usmívá se).

V neděli tedy návštěvníky bohoslužby čeká šedesát roků starý program?
Zprávy z evangelia čteme v podstatě stejně každý rok.

Proč je datu, Velikonoc každý rok jiné?
Protože se termín těchto svátků počítá podle lunárního kalendáře. Ten nekoresponduje se slunečním kalendářem. Pro ty, kteří nevědí nebo zapomněli, Velikonoce musí být první neděli po prvním jarním úplňku. Jsou snahy, abychom je, jako křesťané, sjednotili. Například východní křesťané je slaví letos takřka o měsíc později než my.

Jan Murárik