Jak umřít na rokenrol. Hra, kterou Městské divadlo Kladno uvádí čtvrtým rokem, má dnes poslední reprízu a zítra derniéru. Herec Jan Krafka (na úvodním snímku) zahraje legendárního zpěváka Mikiho Volka v Kladně naposledy.

Inscenaci jste poprvé v kladenském divadle uvedli na jaře roku 2019. V čem je vaše současné pojetí Mikiho Volka jiné než v prvních reprízách?
Víc mám Mikiho pod kůží. Čí dál tím více ho chápu, jsem mu čím dál tím blíž. Na dvě hodiny žiju Volka víc, než jsem ho žil na začátku. Přesto nadešel čas se s Mikim rozloučit.

V pátek vystoupí Miki před obecenstvo ve vašem podání v Kladně naposled. Poznají diváci, že je derniéra?
Určitě to bude zvláštní. Bude plné hlediště, všichni si to užijeme, a pokud dojde na nějaké překvapení, tak ho stejně neprozradím (směje se). Zvláštní atmosféru každý ucítí. Derniéry zvláštní punc mají.

V sobotu si ještě písničky z inscenace zazpíváte na náměstí Starosty Pavla...
Nebudeme v kostýmech, ale to neznamená, že si písničky nezazpívám se stejnou chutí jako na jevišti divadla. Zvláště pro Báru Janatkovou v roli anděla to bude skutečně poslední zpívání v této hře, protože brzy půjde na mateřskou dovolenou.  

Vy hru a s ní osud Mikiho Voka ale neopuštíte navždy. Spolu s jejím režisérem Miroslavem Hanušem s ní přecházíte do pražského Studia Dva.
Mirek Hanuš je také jejím autorem a s úspěšnou hrou se nechce loučit. Takže ji nabídl Studiu Dva. Tam se bude jmenovat Rokenrol a z kladenského obsazení jsem v ní zůstal jenom já.

V příštím kalendářním roce se v kladenském divadle můžeme těšit na tři premiéry. Inscenace Ucho se odehraje v malém sále, Případ Sherlock a muzikál Šumař na střeše ve velkém. Na kterou z premiér se těšíte nejvíce?
Ucho je podle známé filmové předlohy s Jiřinou Bohdalovou a Radkem Brzobohatým v hlavních rolích. Případ Sherlock je velmi zajímavá detektivka a nejvíc se osobně těším na Šumaře, ve kterém mám hlavní roli. Herce v něm doprovodí orchestr s dvaceti hudebníky. Bude to velké!

Jan Murárik
Foto: MDK