Kladenský zámek dnes ve svých prostorách zahajuje výstavu kladenského umělce Pavla Holečka. Ten pod názvem Gram kosmu na ní představuje pět let své práce i hledání nové cesty ve formě audio soch, malby RGB stínem, sonických instalací či prací na pomezí kinetiky, světla a zvuku. 

Jak se změnila vaše tvorba od poslední výstavy na kladenském zámku?
Od poslední výstavy na kladenském zámku jsem si ponechal svoji větev abstraktní malby, která pro mě představuje trvalou lásku k hledání silných prožitků skrze obraz. Větev statických soch však přestala růst, a to z prostého důvodu: žijeme v roce 2024, a pokud chce být člověk svou prací současný, jeho díla se musí hýbat, svítit, hrát. Proto nad usychající větví statiky začala růst velmi silná větev dynamiky. Pod tímto pojmem se skrývá práce se světlem, kinetikou a zvukem, které jsou integrovány do organických objemů mých soch a obrazů. Většina místností v galerii bude věnována právě této dynamice. Například malbě kinetickým světlem, což bych přirovnal k video mappingu. Ten je však realizován softwarově skrz projektor, zatímco mé nové obrazy dosahují podobného vizuálního efektu pomocí odrazů a stínění světla v pohybu, čímž vzniká skutečný realistický, hmatatelný vizuál. Dále například jedna sonická instalace bude plná audio kinetických soch, které samy generují zvukové kompozice do audiosystému 5.1 surround. Tento systém se skládá z pěti samostatných reproduktorů (každá socha jeden), což poskytuje zvukově ponořující zážitek, a jednoho reproduktoru zavěšeného na speciálním kinetickém orbitálním rameni, což znamená zvuk v pohybu. Hudbu generuje sama motoricky ovládaná instalace.

Co konkrétně máte uvnitř soch?
Uvnitř soch se nachází mnoho současných technologií, softwarů, syntetizátorů a MIDI kontrolerů. Nicméně, aby naše diskuse nezůstala pouze u digitální formy, je pro mě nejdůležitější, aby uvnitř této současné formy byla hluboká artovitost. Snažím se, aby z obsahu díla odkapávala prohřátá kreativita.

Co těmito díly chcete sdělit?
Rád bych uvedl diváka do jakéhosi stavu kreativního klidu, kdy se na chvíli zastaví a otevře své vnímání. Tento stav lze dosáhnout sportem, drogami, soustředěním, hudbou nebo se někdy objeví sám od sebe, když to člověk vůbec nečeká. Najednou člověk vnímá více sám sebe. To je můj cíl. Skrze tyto multimediální instalace pootevřít divákovi jeho vlastní další dveře. A pak je skvělé poslouchat jeho vlastní interpretaci díla. Proto svým dílům nedávám názvy.

Do kdy na zámku můžeme vaše díla vidět?
Výstava začíná dnes od 18 hodin vernisáží a potrvá do 12. ledna. Na vernisáži budou připraveny chlebíčky se speciální šunkou z Argentiny DeBoŽolé a určitě se dočkáte i nějakého překvapení.

Jan Murárik a PH
Foto: archiv Pavla Holečka (Kg)