Bářiny "Liškoviny". Pojďme se nehádat

Každý týden se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou, kladenskou fejetonistkou a glosátorkou, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Pojďme se nehádat

Když se řekne slovo nenávist, každému z nás se dozajista vybaví alespoň jedna konkrétní tvář. Obličej, který rozbuší naše srdce a přivolá vzpomínky, které se snažíme vytlačit z mysli. Nenávist je zkrátka něco, co si umí dokonale hrát s našimi emocemi. Takzvaná mocná zbraň, která však bohužel nemíří mnohdy jen tam, kam měla…

Kdo občas sleduje všechny ty celosvětově uznané dny a svátky, ví, že se tento týden slavil právě také Mezinárodní den nenávisti. To znamená, že by se právě v tento den mělo o nenávisti mluvit. A to především ve školkách, školách a jiných institucích, kde se formují lidské názory a postřehy. Pochybuji však, se se někde něco takového děje. A je to, myslím si, obrovská škoda. 

Jak jsem totiž napsala již úplně na začátku. Pravá lidská nenávist je jako tekoucí láva, po vítězství lačnící zápasník, řítící se lavina či hladový lev číhající na stádo antilop. Nebo možná úplně nejlépe – jako rozzuřený býk, na kterého mává toreador rudou plachtou. Přesně tak se totiž nenávidějící člověk chová. Jedná ukvapeně, bez rozmyslu a rozvahy. Jde střemhlav za svými emocemi a nepřemýšlí nad možnými následky. A to je právě ten největší problém. 

Žádná hádka ještě nikdy neskončila úplně bez následků. Lidé jsou schopni v afektu vypustit slova, která už nemohou vzít nikdy zpátky. Zabodnou se člověku do těch nejzranitelnější míst a zůstávají pak viset ve vzduchu ještě dlouho poté. A právě vinou toho neublíží jen člověku, na kterého byla mířena, ale mnohdy i tomu, který je vyřknul.

Přitom je to celé úplně nesmyslné. Většina hádek vzniká kvůli naprostým nesmyslům. Kvůli nedorozumění, špatně zvoleným slovům ve špatně zvolenou chvíli. Hádka je však zbytečná, i když podstatu má. Vždycky se totiž dají věci nějak vyřešit. Jen je potřeba o nich mluvit, nebránit se argumentům druhého a především pak poslouchat. Poslouchat, co se nám snaží druhá strana říci. 

Naučit se totiž věci řešit v klidu, neutíkat před nimi, nebo naopak je nehodnotit příliš zbrkle v návalu emocí – to je ta jediná a správná cesta v prevenci proti nenávisti jako takové. Jen si to zkuste představit - řekla bych znovu slovo nenávist. A nic. Dočista žádná tvář. Jen klid a úsměv na naší tváři. 

Nebylo by to tak lepší? 

 


Počasí Kladno

Předpověď počasí