Kladno má po delší pauze opět talenty v beach volejbale. Značku Kladno volejbal cz reprezentují studenti Filip Hošek a Michal Lechan. Rozhovor s nimi může být i impulzem pro rodiče, kteří zvažují, že by své potomstvo dali sportovat pod vysokou síť. Však do středy, kdy kladenský klub pořádá ve sportovní hale nábor dětí, mají na rozmyšlenou dost času.

Jak jste s volejbalem začínali? Co vás k němu přivedlo?
Michal: Přivedl mě k volejbalu můj učitel na základce v 7. třídě. Zkusil jsem to a už jsem u toho zůstal.  Začal jsem na šestkách. Bylo zrovna období covidu, takže aktivně jsem začal hrát až v 8. třídě kategorii U16.
Filip: Já jsem před volejbalem vystřídal hodně sportů a jedno léto jsem byl na příměstském kempu na Braníku. Bavilo mě to, tak jsem u toho zůstal.  

Jak dlouho trénujete jen beach volejbal?
Michal: Já jsem začal hrát beach až loni v listopadu.
Filip: Já hraji přes dva roky a rovnou na beachi, což mě baví. Šestky jsem vůbec nehrál, až teď při beachi jsem chodil doplňkově kvůli technice i na šestky.

Proč jste se rozhodli pro beach volejbal?
Michal: Ztratil jsem motivaci na šestkách, protože jsem byl na liberu a hodně jsem přihrával, což není špatně, ale tréninky byly velmi podobné a mě to moc nebavilo. V beachi vidím větší potenciál, že si více zahraji.
Filip: Já jsem k šestkám ani nepřičichl, protože jsem začal rovnou beach volejbalem na příměstském kempu. Až teď jsem si zkusil tréninky, které jsem odchodil k beachovým tréninkům, abych zlepšil techniku a dynamiku, ale beach volejbal mě baví víc, jak je komplexnější.

Co je pro vás více atraktivní na beach volejbalu vůči šestkovému volejbalu či jiným sportům, které jste zkusili?
Michal: Oproti šestkám mě baví, jak je rozmanitější, zahraji si vše. Sice jsem polař, takže stále hodně přihrávám, ale i nahrávám, hodně útočím, a to mě více baví.
Filip: V beachi mohu pořádně využít i svoji výšku. Předtím jsem hrál i basketbal, ale to asi nebylo úplně pro mě.  

Jaké turnaje a kategorie jezdíte hrát?
Oba: Momentálně jezdíme hrát ligy v kategorii U18, U20. Dále hrajeme České poháry U18, plánujeme i v létě U20, MČR U18, U20.

V čem se turnaje podle vás mezi sebou liší?
Filip: Na beach lize nejsou oficiální rozhodčí, takže je to takové volnější, ale zahrajeme si hodně zápasů. Díky tomu se připravujeme na ostatní vyšší soutěže.
Michal: Souhlasím s Filipem. Mě to hodně dává i v pozorování, vnímání a učení se sledovat soupeře, se kterými poté hrajeme i v důležitějších turnajích.  

Co myslíte, že vás herně spojuje?
Oba: Hezky se doplňujeme. Jsme pravák a levák, jeden vysoký blokař, druhý menší polař a moc dobře to podle nás funguje.

Cítíte se při hře stabilně?
Michal: Bohužel ne. Mám pocit, že hodně kolísáme ve výkonech. Máme dny, kdy hrajeme moc dobře, že vlastně ani nechápu, že to tak funguje, ale pak jsou dny, kdy nám to vůbec nejde a nedokážeme se srovnat a je to špatné. Naštěstí tolik špatných turnajů nebylo, takže doufáme, že to bude jen lepší.

Jaké stránky považujete každý sám na sobě výjimečné/nejlepší?
Filip: Já určitě vnímám výšku jako svoji výhodu, protože jsem často výš než soupeři, a to je moc fajn. Mám poté rozhled a ten útok vnímám jako svoji výhodu.
Michal: Já díky tomu, že mám dobré základy z libera, tak se cítím v poli dobře. Ze začátku pro mě bylo těžké číst hru a doběhnout některé těžké míče, ale vnímám na sobě zlepšení.

Jaké herní strategie myslíte, že vám nejvíce fungují?
Michal: Zatím je to hodně o soupeřích, potkáváme různé dvojice. Často se domlouváme na umístění servisu i útoku, abychom si co nejvíce pomohli. Díky komunikaci poté víme, co přesně a kam hrát.

Kde je potřeba zapracovat?
Filip: U mě je to určitě příjem, ne vždy se mi povede přihrát ideálně. Samozřejmě i nahrávka, abych se cítil dobře a psychicky v pohodě.
Michal: Já potřebuji zlepšit útok, abych byl razantnější při smeči a věděl, že budu mít více procentní úspěšnost a jistotu útoku. 

Co považujete na svém spoluhráči za důležité herně i lidsky?
Filip: Herně má Michal výbornou přihrávku a díky tomu je pak lepší i útok. Lidsky mi pomáhá, že mě i nás jako tým podporuje i při psychické nepohodě.
Michal: Herně má Filip dobrý útok. Dokáže si poradit i s horší nahrávkou, takže vnímám určitou jistotu.  Zároveň je vysoko na bloku, takže mi pomůže pokrýt větší část pole blokem, což je moc důležité a dokážu se pak lépe orientovat. Lidsky se snaží být klidný.  

Co považujete za svůj největší úspěch?
Oba: Momentálně jsme tolik důležitých turnajů nehráli, takže kvalifikaci o olympiádu dětí a mládeže vnímáme jako úspěch a doufáme, že i tam předvedeme slušný výkon dle očekávání.

Jak byste se chtěli umístit na olympiádě dětí a mládeže?
Oba: Rádi bychom samozřejmě co nejlépe. Zatím to vypadá, že bychom nemuseli mít úplně těžkou skupinu, což by nám mohlo pomoci. Cílem bude určitě skončit ve skupině na co nejlepší výchozí pozici do play off, abychom nenarazili hned první zápas v play off na nějakého těžkého soupeře. Poté je cíl dostat se pavoukem co nejdál, ale jak říkáme, hodně záleží na soupeřích a cestě, kterou budeme pavoukem procházet. Rádi bychom bojovali o co nejlepší umístění či medaile.

Text a foto: Lucie Kroupová