Japonec Yuki Miura (19) odehrál o víkendu svůj třetí zápas za áčko Rytířů. Vévodí střelecké tabulce juniorské extraligy, ale na svůj první gól mezi dospělými čeká. V rozhovoru nám prozradil, co všechno na jeho oslavu udělá.

V jediném týdnu se vám změnil hokejový svět. Kromě zápasů v dresu kladenské juniorky jste sehrál tři duely za dospělé. Jaký byl váš první pocit z premiéry?
Když jsem se den před prvním zápasem dozvěděl, že asi opravdu budu za áčko hrát, tak jsem pak téměř celou noc nespal. Splnil se mi český hokejový sen. Ale strach jsem neměl, to ne, spíš jsem se hodně moc těšil.

Radil vám někdo z týmu, jak hrát, kde se při hře pohybovat?
Před zápasem ne, ale v zápase mi spoluhráči z útoku pomáhají. Když jsem udělal chybu, tak ji za mne napravili. Poděkoval jsem jim po zápase, že mě v tom nenechali. Jsou to výborní hráči. Ale radu jsem dostal po těch prvních dvou zápasech.

Jakou?
Tomáš Pitule si mě vzal stranou a učil mě, jak nejlíp zahrát buly, což jako centr musím umět. On hraje buly skvěle. Potřeboval jsem hlavně zlepšit zahrání buly z forhendové strany hole. Tak jsme to na ledě spolu trénovali. Teď vím, jak ji zahrát, abych trefil puk přes soupeřovu čepel.

Zvládáte dospělý hokej fyzicky?
Největší problém mám s tím, že hraji proti silným hráčům. To je jeden ze zásadních rozdílů mezi dospělým hokejem a juniorskou extraligou. Musím zesílit.

Přesto, že jste podle vás slabší postavou, hned ve svém prvním zápase jste se na jeho konci ocitnul sám před brankou a měl jste příležitost slavit hned dvě premiéry. Co chybělo, abyste brankáře překonal?
Mám to pořád před očima. Díval jsem se, kde má lapačku a chtěl jsem mu vystřelit nad ní. Bohužel, trefil jsem ho do ní, když ji zvedal. V juniorech by to byl tutový gól. Nejsem zvyklý na tak rychlé a zkušené brankáře…

Co bude následovat, když se poprvé trefíte?
Na oslavu gólu se po japonsku ukloním a do kabiny áčka přinesu sushi (směje se).

Jan Murárik