Ve čtvrtém kole hokejové WSM ligy hostilo Kladno na svém ledě rozjetou Slavii. Do brankoviště nastoupil Lukáš Cikánek a předvedl excelentní výkon. Zaslouženě si z hlediště vysloužil skandování: „Cigy, Cigy, Cigy“. Ihned po utkání zhodnotil svůj výkon, ale i vztah s druhým kladenským brankářem Miroslavem Hanuljakem.

Kdy jste se dozvěděl, že budete proti Slavii chytat?
Víme to vždycky s předstihem, zhruba čtyři dny před utkáním. Už od zápasu s Havířovem jsme věděli, jak to bude dál. 

Panovala u vás nervozita? Přeci jen jste měl chytat proti jednomu z favoritů soutěže…
Nervózní já nebývám. Doufal jsem, že to dobře dopadne. Už se mi v minulosti potvrdilo, že mohu chytat špatně a také se vyhraje. 

Jak jste se cítil znovu v brankovišti? 
Ráno jsem se vůbec dobře necítil, ale před zápasem jsem se naopak cítil až moc dobře. Docela jsem se toho bál, protože ten pocit, že se cítím tak dobře, popravdě neznám. Vůbec jsem nevěděl, co od toho očekávat. První čtyři minuty nás docela zatlačili a já si několikrát sáhl na puk, což je pro mě vždycky lepší. Potom už jsme hráli naši hru a to už jsem byl rozchytaný.

Nesrazil vám trochu sebevědomí gól Slavie na 1:2? Nemohl jste s tím nic moc dělat…
Pořád jsme vedli, je to hokej a góly prostě padají. Přesilovky proti tak silným týmům se brání špatně. Nicméně jsem se stále cítil dobře, a že jsem dostal takový gól, byla hold škoda. 

Konec utkání byl poměrně dramatický. Obával jste se hodně o výsledek?
Věřil jsem v nás až do konce. Samozřejmě za stavu 3:2 to bylo horší, ještě když jsme šli do třech. Naštěstí jsme to sehráli dobře a vyhráli.

Jak to máte s brankářským kolegou Miroslavem Hanuljakem? Jste víc kamarádi, nebo konkurenti?
Rivalita mezi námi určitě není. Znám ho už od našeho společného působení v Chomutově. Povahově jsme stejné typy lidí a spíše si pomáháme. 

A co byste si přál od letošní sezony? Jak po stránce týmové, tak po vaší osobní...
Z hlediska týmu je to jasné a všichni víme, proč tady jsme – postup do extraligy. Jako hráč bych byl rád, kdyby to zůstalo tak, jak je to teď a já toho odchytal co nejvíc. 

Lukáš Jůdl