Blížil se konec zápasu s Meteorem, kapitán SK odevzdal pásku spoluhráči Kroutilovi, zamával tribunám a usedl na střídačku. Jeho dvě branky stačily k tomu, aby si za výhru Kladno připsalo tři body. Jan Procházka hodnotí současnou formu svého týmu.

Výhru nad Meteorem jste zařídil dvěma trefami. Přitom další dvě příležitosti jste v zápase promarnil, zvláště hlavička asi prázdnou bránu minout neměla. Jaké to je být kousíček od hattricku?
Hrozné (směje se). Mávnul jsem si na Krouťu (útočník SK Radovan Kroutil, pozn. red.), on mi to krásně dal a já jsem si myslel, že nebudu muset vyskočit, ale musel jsem. A bohužel, nevyšlo to.

Dvakrát jste si ale radost udělal…
Jenomže zároveň jsme jim dali možnost po hloupých faulech zahrát spousty standardek a tím jsme sami sebe dostali pod tlak. Zaplať pánbůh, že to dobře dopadlo.

Byl to znovu zápas, ve kterém jste za to vzali vy, nejstarší hráči, a k vám se přidalo útočné mládí Nesládek s Kroutilem. Jak se s nimi hraje, rostou vedle vás?
Jsou to kluci, kteří fotbal hrát umí. Krouťa je výborný fotbalista, na hřišti ví, kam se postavit, má přehled. Docela jsme si vyhověli. Kluci hráli dobře. 

Vaší divizní skupinu s náskokem vede Nymburk. Je mezi ním a zbytkem skupiny velký rozdíl?
Mně to přijde, že je to všechno vyrovnané. V Nymburku jsme i přes porážku hráli vyrovnaný zápas. Tam jsme si obrazně řečeno dali dva vlastní góly. V současné době se u nás dá hrát s každým, je to spíše o prvním gólu. 

Není to nyní také o kvalitě terénů, které trpí počasím? Například v sobotu vás ve Velvarech čeká velmi náročný povrch hřiště...
Všude je těžký terén. Záleží na tom, jak si s tím poradíme. Když nebudeme dělat hloupé chyby jako v Nymburku, tak můžeme porazit každého soupeře.

V Nymburku váš bratr Tomáš nastoupil na hrotu útoku a sklepával centry. Líbilo by se vám opět nastoupit vpředu vedle sebe či za sebou?
Hrálo se mi tam s ním dobře. Je vidět, že ještě mužstvu pomůže, kam ho trenér postaví (směje se). Procházkové určitě nekončí.

Jan Murárik