Jarní část hokejbalové extraligy se blíží. Už tuto sobotu vyráží Hradec Králové do Kladna. Vůbec poprvé bude kladenský odchovanec Matouš Soukup na rodném hřišti stát na druhé střídačky jako soupeř. Jak se těší? A bude šetřit své kamarády z kladenského týmu? I na to odpovídal v rozhovoru pro Vaše Kladno.

Hokejbalová extraliga se připravuje na jarní část. Vy jedete s Hradcem bojovat do rodného Kladna. Jak se na tento zápas těšíte?
Pocity jsou smíšené. Po náročné a dlouhé zimní přípravě se konečně veškeré dění přesouvá přímo na hřiště, což potěší každého hráče. Přichází vrchol sezony a několik zápasů v podstatě rozhodně o úspěchu, nebo neúspěchu. Co se týče zápasu s Kladnem, určitě to je z mého pohledu trochu jiné. Snad poprvé tam pojedu jako soupeř, sedět na druhé straně střídaček tak asi bude nezvyk.

Tipnete si předem, jak zápas dopadne?
Přesný výsledek si netroufnu odhadnout. Věřím ale, že pokud se na soupeře dobře připravíme a budeme plnit taktické pokyny, můžeme favorizované Kladno potrápit a třeba i bodově uspět. Bylo by pro mě obrovským zadostiučiněním, kdybychom je dokázali porazit.

Budete nějak šetřit své soupeře, mezi kterými máte řadu kamarádů?
Pokud dostanu tu šanci a na hřišti se objevím, rozhodně nikoho šetřit nebudu. Jsem si jistý, že ani oni mě nebudou nijak nechávat. Naopak si myslím, že se mám na co těšit. V každém případě je ale nejdůležitější, aby vyhrál sport a fair play, zákeřností se nebojím.

Jak si vůbec užíváte extraligu v královéhradeckém dresu?
Pokud bych měl zhodnotit samotnou soutěž, tak musím říct, že je opravdu kvalitní. Už delší dobu nastupuji i v druhé nejvyšší soutěži za tým Nového Strašecí a rozdíl mezi oběma ligami je velký. V Hradci jsem se zatím, upřímně, příliš neprosadil, protože konkurence je tady opravdu veliká. Nezbývá nic jiného, než jen tvrdě trénovat a čekat na šanci. 

Naplnil přestup zatím vaše očekávání?
Myslím, že naplnil. Jsem Hradci opravdu vděčný, že jsem dostal tu šanci a kluci mě přijali mezi sebe. Parta je tu dobrá a vzhledem k tomu, že tu ještě moc jiných lidí neznám, jsem rád za jejich pomoc. Jsem tady hlavně kvůli škole – kdybych nehrál tady, pravděpodobně bych nehrál vůbec nikde.

Lukáš Jůdl