Fotbalový SK Kladno slaví 120 výročí existence a my k tomuto jubileu zpovídáme osobnosti klubu, které do jeho historie či současnosti zasáhly. Dnes je na řadě Jan Jiras.
Co pro vás znamená značka SK Kladno?
Začátek kariéry profesionálního fotbalisty a značka ligového nejhůře druholigového mužstva, nikoli divizního jako je tomu v současnosti. Prostě fotbal na úrovni. Byl jsem součástí týmu, který vykopal zpět první ligu, a já poté rukoval do pražské Dukly. Když jsem se z vojny vrátil, Kladno bylo zase v druhé lize… Ale ta tenkrát nebyla jako dnes jenom česká, byla v ní i slovenská mužstva a měla vysokou kvalitu. Většina hráčů kladenského týmu byla z Kladenska.
Jak tehdy klub z pohledu hráče fungoval?
Podporovala nás Poldovka, kde jsme byli v pracovním poměru, ale do práce jsme moc nechodili. Výplatu nám jednou za měsíc nosili na stadion do kabiny. Na Poldovce nechtěli, aby nás tam někdo viděl…
Kolik času jste museli za to fotbalu na SK věnovat?
Každý všední den byl trénink, dvakrát týdně dvoufázový, dopoledne a odpoledne. O víkendu zápas.
Z Kladna jste kromě Dukly šel také do pražské Sparty. Ta v době, kdy hrála jednu sezonu ve druhé lize, potřebovala na Kladně k postupu do nejvyšší soutěže uhrát bod, což se jí po vzájemné domluvě klubů povedlo. Jak se vám proti Kladnu na jeho hřišti, kde jste byl vlastně doma, hrálo?
Já do toho zápasu nenastoupil (směje se). Raději mě nepostavili, abych třeba něco nepokazil…
Na které své kladenské období vzpomínáte nejraději?
Když jsem hrával v útoku s Poupou a Jarabinským, budoucím slavným trenérem. Společně jsme nastříleli padesát gólů!
SK před deseti roky sestoupil až do divize. Proč podle vás za tak dlouhou dobu ani jednou nepostoupil?
Je málo fotbalově kvalitních či nadaných místních kluků, kteří by se chtěli věnovat naplno jenom fotbalu na SK…
Jan Murárik
- Jan Pejša vzpomíná na tvrdé dávky pod Koubkem a věří letos v postup< Předchozí
- Petr Brabec: SK má historii, která na vás dýchne a zůstane v srdciDalší >
