120 let SK Kladno. Míra Isteník byl v osmdesátkách ikonou klubu

Historie kladenského SK se jen hemží klubovými ikonami. K nim se svými výkony i osobností v osmdesátých letech minulého století zařadil také Miroslav Isteník.

Co se vám z vaší kariéry na SK okamžitě vybaví?
Mládí (usmívá se). Od žáčků, přes dorost, druhá liga v áčku. Trenér Kolský. Vybavuje se mi hattrick proti Michalovcům.

Najde se v těch vzpomínkách hráč, kterého byste vyzdvihl nade všechny?
Jednoho nejde jmenovat. Musím začít od těch největších opor, které jsem zažil ve svých začátcích. Koubu, Šreiera, Kořínka, Škváru, později do mužstva přišly opory Bouška, Bartoň. V jednom mužstvu jsme odmalička hráli s Mírou Bubeníkem. Rád vzpomínám na Karla Zikmunda. Měli jsme skvělou partičku.

Vzpomněl jste hvězdnou plejádu SK, ale který z trenérů vám dal nejvíc?
Nejvíc se mi dařilo pod Karlem Přenosilem. Nemohu zapomenout ani na Kolského, Fouse a Linharta.

Měli jste podle vás někdy hodně blízko k postupu do první ligy?
Za trenéra Přenosila takové náznaky byly (usmívá se). Ale nikdy se to nedotáhlo. Druhá liga byla špičková soutěž a hodně těžká.

Žili jste jako partička i mimo fotbal?
Samozřejmě (směje se). Chodilo se do Myslivny. To bylo naše oblíbené místo mimo stadion. Tam se zapíjela vítězství i porážky…

Ve své nejlepší době jste byl považován za špičkového hráče. Dostal jste někdy nabídku z první ligy?
Něco proběhlo na konci sedmdesátých let, když šel Míra Koubek chytat do Sparty. Měli jsme jít spolu, ale nakonec šel sám. Vojnu jsem mohl strávit v Rudé Hvězdě Cheb, ale tomu jsem se úspěšně ubránil… Kladno mi bylo souzeno. 

Dalo se z vašeho pohledu fotbalem na Kladně uživit?
Dalo, peníze v ní nebyly špatné. Na Poldovce jsme byli společně s hokejisty a autokrosařem Hoškem zařazeni do oddělení Aktivní propagace. S Jirkou Müllerem a Karlem Zikmundem jsme třeba čtyři hodiny dělali na našem hřišti a pak jsme šli trénovat. Pak jsme dostávali za vyhraný zápas šest set korun, což tehdy byly neskutečný prachy.

Kariéru na Kladně jste ukončil v roce 1989, ve dvaatřiceti letech. Proč tak relativně brzy?
V té době už jsem byl víc zraněný než zdravý. Často mi po zápase tahali krev z kolen. Pak už fotbal bolel.

Sledujete výsledky současného SK?
Sleduji, ale málo.

Jan Murárik