Kladno pískala žena

Tip na tenhle rozhovor nám dala legenda českých hokejových sudí Petr Bolina. Upozornil nás, že hokej v Kladně bude pískat žena. A hned dvakrát!

Nejprve áčko proti Frýdku Místku, o tři dny později extraligové juniory s Litvínovem. Po kladenském ledě jezdila drobná Pražanka Zuzana Svobodová (31), lajnová rozhodčí, která má za sebou například finále olympiády v Soči mezi Kanadou a Spojenými státy!

Co vás přivedlo na dráhu hokejové rozhodčí?
Můj táta. Když jsem končila s krasobruslením a on pískal, řekl mi, že umím bruslit, tak ať to taky zkusím. V roce 2002 jsem absolvovala seminář třetí třídy a v něm byla parta dobrých kluků, kteří mě to naučili. Začínala jsem u minihokeje. 

Kdy jste si poprvé zapískala dospělý hokej?
Kdy to bylo úplně přesně, to si nevybavuji. Bylo mi asi dvacet a určitě jsem pískala nějaké krajské přebory. Pak jsem dva roky pískala druhou ligu a nyní jsem devátý rok v první lize. První zápas v profesionální soutěži jsem měla v Berouně. Ale na jejich soupeře si z hlavy nepamatuji, musel bych se podívat do svých záznamů. A kladenské áčko jsem pískala poprvé. 

Jaké to bylo?
Super (usmívá se). Oba týmy mě respektovaly, hráči ke mně byli pozorní, omlouvali se, když do mě vrazili, ochotně mi podávali puky, když jsem měla vhazovat buly. To, že do mě někdy hráč vrazí, je způsobené spíše než jejich úmyslem či zápalem pro hru mým špatným pohybem v té dané situaci.  

Je z pozice ženy psychicky náročné pískat chlapy?
Ani ne, spíše jsem trochu nervózní z toho, abych neudělala nějakou větší chybu. Když jsem začínala a nikdo o mě pořádně nevěděl, tak si hráči těžko zvykali, že je píská žena. Teď už je to dobrý.

Už vás poslali k plotně?
Tak tohle slýchám občas víc od diváků než od hráčů. Hráči jsou vesměs velmi slušní. 

Dostáváte nabídky na rande?
Nedostávám. Jsem vdaná, manžel je taky hokejový rozhodčí, máme dceru a na ledě navíc podle mě nepůsobím svým vzhledem nijak rušivě (směje se). 

Upravujete před zápasem nějak zvlášť svůj vhled? 
Ani ne. Vlasy zastrčím pod helmu a jdu na to. I když jsem v šatně s dvěma kolegy, tak mám od nich pro své soukromí dost času i místa.

Máte z něčeho na ledě opravdu strach?
Jen aby mě netrefil puk, ale i na to, jak kolem mě puky lítají, jsem si zvykla.

Je vám líto, že kvůli pravidlům nemůžete pískat extraligu?
Není mi to líto, protože mám jiný cíl před sebou. Každý rok pískám ženské mistrovství světa, pískala jsem na dvou olympiádách, ve Vancouveru i v Soči, a dostala jsem se na listinu rozhodčích pro příští olympiádu v Jižní Koreji. To je pro mě víc než extraliga, kterou stejně ženy nepískají. 

Jak se chovají nejlepší světové hokejistky například ve finále Her?
Nikdo si k rozhodčím nic nedovolí, jsou zticha. 

O to větší práci jste měla třeba při zápase juniorů Kladna s Litvínovem, ve kterém jste rozdali takřka sto šedesát trestných minut. Zažila jste něco podobného?
Bitky k hokeji patří, i když tahle byla trošičku větší. Už jsem několik podobných zažila. Nic výjimečného s v Kladně nedělo.

Co budete jednou dělat, až s hokejem skončíte?
Jsem na mateřské dovolené a až ji skončím, půjdu zase pracovat, jako jsem pracovala před ní. Dělala jsem obchodního zástupce. Pískáním se živit nedá. 

Jan Murárik

Česko má v Zuzaně sportovní hvězdu

Hráči ji respektují

Je přísná i vstřícná

Mezi kolegy

S píšťalkou to umí už devět sezon

Ve středu házela buly v zápase Rytířů s Frýdkem

V Kladně je prý docela často

V sobotu stála na buly mladých Rytířů s Litvínovem

V Soči zažila zatím vrchol své kariéry