Kristýna Čepková: Co víc si přát?

Bývalá dramaturgyně Městského divadla Kladno se opět vrací na místo činu. Kristýna Čepková totiž v současnosti opět zkouší v MDK. Na premiéru nové inscenace Za Richarda se diváci mohou těšit v rámci programu Noci divadel 19. listopadu.

O čem je hra Za Richarda?
O historické nespravedlnosti, o tom, jak se z regulérního hrdiny může stát „věčný“ padouch, o pomíjivosti a nespravedlivosti divadelního světa i magii herecké šatny.

Proč je tohle téma pro dnešního diváka poutavé?
Myslím, že padouchy a manipulátory jsme obklopeni neustále, hrdiny ostatně také… Stačí se jen pořádně rozhlédnout! No a ta zákulisní či herecká linka by měla být divácky vděčná, stejně jako je divadlo věčné.

Hru jsi psala přímo pro Jaromíru Mílovou. Hledala jsi téma přímo pro ni?
Já vlastně nevím, jestli tomu úplně říkat hra. Je to spíš drobnička, skoro monodramatická scénická koláž – hrát v ní bude navíc i Kuba Hubert. Je to tedy komorní, sevřenější tvar. Jak Richarda či richardovskou tematiku, tak Jaromíru Mílovou jsem dostala za úkol a jsem tomu ráda. Je to výzva, a velmi milá. S prvotním nápadem přišel scénograf a loutkář Richard Maška, autor výtvarného konceptu, možná i proto, že je jmenovcem… No a samozřejmě Jaroušek Slánský, který mi dal důvěru.

Jako režisérka se kladenskému publiku představíš už poněkolikáté – hrála se tu Audience a Protest a na repertoáru jsou stále tvoje Všechny báječný věci. Tentokrát ale režíruješ poprvé svou vlastní hru. Jaký je to pocit, být sama sobě dramaturgyní i režisérkou?
Je to zodpovědná a náročná pozice. Vede to k mnohem větším pochybnostem a v důsledku toho i k neustálým změnám textu. Víc, než když člověk pracuje s už hotovým dramatickým textem. Například na Havlových aktovkách byla práce relativně snadná, jelikož jsou geniálně napsané a je tam všechno pevně dané. Báječky zase stojí a padají s hlavní představitelkou a s hrajícími diváky, kteří jsou pokaždé jiní… Je to dílem improvizace. Tohle bude zase něco úplně jiného, což je ale moc fajn.

To zkoušení je poměrně komorní. Jste na to v podstatě samy dvě. Jak se vám s Jaromírou Mílovou společně pracuje?
Řekla bych, že dobře. Jaromíra má můj obdiv za neutuchající energii, se kterou umí hospodařit natolik, že sama utáhne i čtyřhodinovou zkoušku. Navíc nosí neustále nové nápady a v drtivé většině dost dobré. Poklona.

Jak Za Richarda zapadá do letošní sezony plné enfants terribles, to je - příšerných dětí?
Řekla bych, že naprosto skvěle! Richard III. jako fenomén, smyšlenka i reálná historická osobnost je Enfant terrible jak vyšitý – ve vícero smyslech toho slova. Podobně jako jím byl William Shakespeare! Navíc mě potěšilo i téma letošní Noci divadel, v rámci které bude naše premiéra. To téma zní: HRDINOVÉ. Co víc si přát?

Zdroj a foto: Městské divadlo Kladno

 


Počasí Kladno

Předpověď počasí