Je skutečně svět daleko na východ od nás nebezpečný, plný válečné vřavy, atentátů či únosů? Je cestování do ,,krizových“ oblastí o ústa? Na otázky dá svou odpověď obchodní manažer Jakub Kubálek, toho času pracovně v Istanbulu.

Statistiky hovoří jasně - Čechům se oproti minulým létům do Turecka nechce. Obrázek země, alespoň tak jak je prezentován a jak jsem jej vnímal já, hovoří o městech plných imigrantů, nebezpečí skrývajícím se na ulicích v podobě teroristů, či politické nestabilitě. 

A věřte, že je to naprostý nesmysl a omyl. Ale pěkně popořadě. Syrského utečence jsem v Istanbulu nepotkal ani jednoho, na rozdíl od České republiky, kde už jsem takovou příležitost měl. Ale pravdou je, že Istanbul je specifická metropole a za jejími hranicemi bude utečenecká krize už výrazně znatelná.
Terorismus a nebezpečí v ulicích? Bezpečněji než v Istanbulu bych se necítil opravdu nikde. Samozřejmě je to důsledkem strašných událostí minulosti, ale pohybovat se nyní po městě bez neustálé kontroly policií, skenování bezpečnostními rámy a nespočtem dalších kontrol prostě nejde. Opravdu upřímně bych měl větší strach při procházce po večerní hlavní třídě v Kladně než při pohybu po Istanbulu.
A politická situace? Myslím, že nic nového. Turci vždy byli, jsou a budou horkokrevný národ. Mají to prostě v povaze, budou stále za cokoli demonstrovat a okázalým způsobem prezentovat své názory na veřejnosti. 

Sečteno a podtrženo, Istanbul i zbytek Turecka jsou podle mého názoru optimální konkurencí pro ostatní jihoevropské destinace. V mnohém je předčí a mají toho hodně co nabídnout. Kladeňáci, balte kufry a vzhůru do Turecka.

A kam se podíváme příště? Další zastávkou bude jordánský Ammán. Nechme se překvapit.

Jakub

Bosporský průliv, povinný snímek každého turisty

Turecká klasika, aneb koření koupíte všude