Na „Kulaťáku“ se drží rodinná tradice

Točená zmrzlina „Na Kulaťáku“ je pro Kladeňáky jakýmsi posvátným místem studeného osvěžení, kam musí alespoň jednou za život zavítat. Tradice točené zmrzliny se tam dědí z generace na generaci. Poslední tři roky vede kiosek Kateřina Szegedi (rozená Koubová).

Je za námi nejteplejší léto, jaké kdo pamatuje. Je takové horko ráj pro zmrzlináře?
Není (směje se). To je pro nás okurková sezona. Jezdí se na dovolené, chodí se k vodě, ulice jsou vyprázdněné. Lidi nejvíc chodí na začátku sezony, protože jsou po zimě na zmrzlinu celí žhaví a pak v září.

Proč vám rodiče po více než třiceti letech předali živnost?
Chtěli si v důchodu odpočinout. Už toho na ně bylo moc. Já jim těch třicet roků pomáhala. Takže pro mě nebyl problém pokračovat. Založení stánku se zmrzlinou nám doporučil strejda, který prodával zmrzlinu na severu Čech a dobře odhadl, že máme pro to ideální místo. Začínali jsme s vanilkovou a čokoládovou. Naši preferovali smetanové zmrzliny.

Co jste změnili?
Po třiceti letech výrobník zmrzliny (směje se). Zaměřili jsme se také na sorbetové druhy. K nám na zmrzlinu mohou alergici na lepek i laktózu. Proto si u nás přijde každý na své. Každý den je nová chuť.

Kdy byl podle vás v éře rodičů největší kšeft?
Hned po revoluci. Na Kladně nic takového nebylo. Naši ke zmrzlině přidali vafle, což byl taky hit. Vafle jste si tehdy dali akorát v Praze. Dlouho na ně vychytávali recept, až je dělali dokonale. Dodnes jsou v nabídce.

Co se ze sorbetů osvědčilo nejvíce?
Nejvíc prodáme mango a maracuju. Pak jahoda a malina, protože děti mají nejraději červenou zmrzlinu... Letošní hit je chuť krupicové kaše se skořicí, ale to není klasický sorbet.

 Jan Murárik

 


Počasí Kladno

Předpověď počasí