Je zřejmě nejznámějším kladenským fotbalistou žijícím ve Švýcarsku. Z Kladna tam odešel ještě jako třetiligový hráč. Nebýt zraněného kolene, hrál by na slušné úrovni dodnes. Ovšem kvůli zdravotním důvodům musel Jan Švambera (24) aktivní hraní fotbalu na nějaký čas přerušit i změnit zaměstnání.

Na nedávném sálovém turnaji bylo vidět, že jste z fotbalového umění nic nezapomněl, jen jste o trochu víc popadal dech, než u vás bývalo zvykem…
Balon mě ještě trochu poslouchá (směje se), ale za to ostatní můžou kila navíc, která jsem nabral za dva roky, co kvůli kolenům nemůžu pořádně hrát. Byl jsem na další operaci, na které mi kromě jiného dělali i vazy, aby se mi koleno neprotáčelo. Mám na něm trvalé následky. I s turnajem v Kladně jsem za celý minulý rok odehrál asi dvacet minut.

Co chcete dělat dál ve fotbale?
S vidinou hraní ve vyšších soutěžích jsem se rozloučil, ale pořád o mě ve Švýcarsku mají zájem na úrovni naší B-třídy. Nyní tam trénuji fotbalové děti. Udělal jsem si tam pro to trenérskou licenci.

U bývalého zaměstnavatele jste pracoval na dílně a hrál fotbal. Pak jste přešel na montáž oken. To stále platí?
Okna jsem musel přestat dělat právě kvůli zdravotním potížím. Našel jsem si práci pošťáka na poloviční úvazek. Na plný mě zase kvůli koleni nevzali. Měli strach, aby mně v něm nepíchlo a já na něj nemarodil… Teď jsem přešel k soukromé firmě a u ní poštu vyzvedávám pro různé společnosti.

Jak jsou na tom pošťáci ve Švýcarsku?
Myslím, že líp, než u nás. Tam si jich společnost velmi váží. Musel jsem projít třemi pohovory a pracovní zkouškou.

Jak to dopadlo s vaším středoškolským studiem v Kladně?
Už jsem člověk s maturitou (usmívá se). Vystudoval jsem Nábytkářskou a dřevařskou výrobu.

Už se považujete za Švýcara?
I když jsem se tam usadil a nevylučuji, že třeba ve Švýcarsku jednou nezaložím rodinu, jsem pořád srdcem hrdý Čech a Kladeňák.

Jan Murárik