"Dnešního dne jsem se rozhodl oblažit vás čtivem takřka zásadním a v příštích dnech v tom budu pokračovat.

Jak jistě víte, připravujeme momentálně inscenaci Eva tropí hlouposti podle notoricky známé komedie z pera Fan Vavřincové (autorka knihy), potažmo Vladimíra Peroutky (filmový scénář), pod mým režijním vedením (mám k sobě ještě Petra Jarčevského, ale o tom jindy). Nu, řekl jsem si, že by pro vás mohl být zajímavý vhled do zkoušení inscenace z pohledu jejího režiséra. Tak proto čtete tyto řádky a těšíte se, jaká slova za sebe nakladu, a lačně očekáváte tečku za větou (tož tady je).
Dnes jsem přijel na zkoušku za pět deset, a tedy jsme začali o chvilku později, poněvadž káva a tak. Herci Tomáš van Hron (Michal), Anče Polcrová (Eliška) a Mirek Večerka (její otec Tomáš) byli naladěni pozitivně, ač jsou doufám negativní. Jen Tomáš byl zpočátku lehce negativní, ačkoliv už pozitivní není, ale prý, protože je pondělí, tak jsem si to nebral osobně a plakal na toaletách jen jednou a krátce. Začali jsme obrazem 14, tedy snídaní, kdy musí Michal Nor vysvětlit Elišce... zkrátka obrazem 14. No, a vprostřed zkoušení tohoto obrazu jsme se lehce zasekli. A jak to u takových situací bývá, zvlášť když zkouší Mirek, trochu se to rozkecalo. Dalo by se to popsat jako lehké soupeření mezi mnou a panem Večerkou, kdo k problému řekne něco zábavnějšího (já samozřejmě). A tak se vám stane, že se od Eva tropí hlouposti dostanete ke skvělému „akčňáku“ John Wick 2 (Nebo 3? Ne 2!) a pro naše zkoušení zcela zásadní informaci, že vystřílený počet nábojů ve filmu odpovídá reálnému počtu nábojů – Keanu Reeves dokonce dle Mirka opravdu mění zásobníky i zbraně tam, kde má - někdo to prý počítal (hledejte, třeba to najdete). Zde musím uklidnit fanoušky Fan Vavřincové a slibuji nepoužít v inscenaci ani jeden kulomet, granátomet ani minigun a zůstat jen u drobného škádlení mezi sourozenci Norovými.Ještě jsme nahodili úvodní scénu v automobilu, kde jsem nakonec usadil píseň Swing Bop od Der dritte raum () a šlo to jedna radost.Shrnul bych to: dobrá práce, zatím to jde náramně.Tak zas zítra. (A už budu kratší, slibuji - i když… uvidíme)."Jiří Š. Hájek