V těchto dnech zaujal veřejnost na sociálních sítích otevřený dopis lékařky Tamary Poláškové ze společnosti Dětská ambulance.

 „Jsou to mé osobní emoce a vnímání situace. Čekám na reportáž, článek o pánovi, co se zastřelil před branami ministerstva zdravotnictví. Uběhlo 24 hodin od oné události a média mlčí. Ten člověk udělal zoufalý čin, spáchal ho na místě, které je centrem celého covidového dění. Člověk by čekal, že to bude obrovský námět pro všechna média...
Kdykoli se něco takového stane, útočí to ze všech stran. Paní, co orálně uspokojí zloděje z benzinky, se vysílá ve zprávách celý týden, články o této události mají vývoj, novinářsky zajímavé téma. Rathovy, Berbrovy, Švachulovy odposlechy se vysílají v médiích celé široké veřejnosti...
Tady se zastřelí zoufalý pán. Ten pán to udělal z nějakého důvodu přesně na daném místě. Chtěl něco říct. Ten pán udělal stejný čin jako Palach před x lety. Tehdy se o Palachovi nepsalo, neboť se to režimu nehodilo. Psalo se o něm o léta později, když se stal symbolem svobody, symbolem revoluce. Úplně stejně se teď nepíše o onom pánovi, neboť se to naší vládě nehodí.
Mrazí mě z toho, jak moc je náš premiér mocný. Jak moc dokáže ovlivnit média. Média, která kdyby měla volnou ruku, ptala by se. Vědělo by se, zda to byl hospodský, co přišel o všechno. O veškerý majetek. Zda to byl nemocný člověk, co díky omezení lékařské péče podléhá zhoubné nemoci. Zda to byl propuštěný zaměstnanec, kterého už fabrika neuživila. A on teď neuživí svou rodinu...
Nevíme nic. Média mlčí, spláchnuto, zameteno pod koberec. Novodobý Palach byl v této době příliš nebezpečný. Bůhví, kolik svíček by hořelo u budovy ministerstva. Kolik lidí by díky němu vyšlo do ulic. Bůhví, jestli by nezvonili klíčema pod Svatým Václavem...
Stejně tak údajný kriminálník, lapen ve Španělsku, co vyhrožoval takovým způsobem našemu vůdci, že mu žena musela odletět do Dubaje. Neví se nic. Jedno krátké prohlášení policejní mluvčí, se zrakem upřeným do země. Kdo byl ten člověk, čím vyhrožoval? Co napsal? Jak pokračuje vyšetřování? Co dělal ve Španělsku?... Nic. Ticho. Tabu. Přišlo by se na to, že je to pan Honásek z Dolních Louček, co ma 7 dětí a 2 včelstva a v životě nikomu nevyhrožoval? Nebo že je to zaplacená nasazená osoba, co se nechá na chvíli zavřít, než lidi zapomenou a pak s tučnou odměnou odcestuje ze země?
Mám z těchto obou událostí pocit, že se tady děje něco za našimi zády, co už není jen zhovadilý nákup předražených čínských nefunkčních respiratorů z jara 2020, či nefunkčních Rapid testů do našich ambulancí. Tady se dějí věci, na které se nikdy nepřijde, nikdy nebudou vysvětleny, které se silně podobají “věcem” 30 let zpátky a já poprvé začínám mít strach. Strach z tak obrovské moci našeho premiéra, která přesahuje všechny jeho kompetence, přesahuje lidskost, přesahuje naši svobodu...“ píše MUDr. Tamara Polášková.

-red-