Restauratér Pavel Eiselt: Museli jsme si sami najít cestu, jak přežít

V Jenči provozuje jednu z nejproslulejších českých restauraci s penzionem U Smrku. Podnikatel Pavel Eiselt tím pádem patří k nejvíce ohroženým skupinám obyvatel, kteří se živí poskytováním služeb. Zajímalo nás, jak se chystá čelit třetí vlně povinného uzavření podniku.

Vyjdete na protest proti vládním opatřením do ulic? 
Já jsem asi pravý opak nespokojeného restauratéra. Byl bych pro slovenský nebo izraelský model a zavřel bych tak na tři týdny všechno najednou. Včetně hranic. Samozřejmě mimo potravin a dalších životně nezbytných provozů. Všem by to prospělo a čísla počtu nakažených by se výrazně snížila. Pochopitelně by vláda musela podobné kroky říct s velkým předstihem a pevným termínem…

Vy byste se svou restaurací další vlnu zavírání přežil?
Jsem spořivý typ podnikatele v pohostinství. Našetřil jsem si už na první vlnu zavírání. Tehdy jsme nejeli ani okénko a stálo nás to na ztrátách hodně přes milion korun. V druhé vlně zavření hospod jsme už přes okénko prodávali a dokázali jsme hospodařit na nule. Z našich deseti zaměstnanců jsme nepropustili ani jednoho.

Po čem u vás byla při prodeji přes okénko největší poptávka?
Museli jsme přizpůsobit nabídku. Po jídlech, která lidé často dělají doma pro sebe. Mámy od rodin uvítaly, že máme nabídku také jídel pro děti. Při domácí výuce školáků nestíhaly vařit. Jezdily si pro několik jídel najednou a braly i večeře. Hodně šly například knedlíky s vajíčkem, žemlovka, játra na roštu nebo omeleta se špenátem. Prodávali jsme v průměru za sto dvacet korun. A musím s potěšením podotknout, že jsme získali spoustu nových zákazníků.

Co jim, kromě již osvědčené okénkového menu, nabídnete příště navíc?
Začali jsme péct vánoční cukroví a jde na dračku. Zákazníci pak před Štědrým dnem mohou počítat i s nabídkou štědrovečerní večeře domů. My jsme se s touhle krizí vyrovnali celkem na úrovni. Pochopili jsme, že vláda restauratérům téměř vůbec nepomůže. Museli jsme si sami najít cestu, jak přežít.

Jan Murárik