Jiří P. Pidrman: Na festivalu bude pěkné počasí

Šestnáct let hrával slušně fotbal a brzy to bude čtyřicet sezon, co se věnuje muzice ve skupině Anopheles. Ta v neděli v rámci Kladenského pivního festivalu zahraje na náměstí Starosty Pavla, on dnes večer v kruhu svých blízkých oslaví své 58. narozeniny. Tváří týdne je Jiří P. Pidrman.

Proč to „P“ ve jménu?
Když jsem hrával jako malý kluk fotbal, tak na mě dcera správce hřiště na Lokomotivě křikla Piňdo, nahraj a kluci z toho udělali Pindu, takže jsem Jiří „Pinda“ Pidrman (směje se).

Jak se vám dařilo s kopačkami na nohou?
Docela mi to lepilo k noze. Ale v šestnácti jsem skončil. Kariéru jsem dohrál na Kablovce. Musel jsem nechat fotbalu i hokeje, protože jsem dojížděl do Prahy na průmyslovku a tam jsem už žil jinak než sportem.

Předpokládám, že i muzikou…
To souhlasí, i když s muzikou jsem začal jako dítě hrou na piano v hudebce. Pak mě můj strýc Bóra Kříž naučil hrát na kytaru, přivedl mě k moderní muzice a doporučil mi hrát v kapele. V listopadu roku 1978 jsme v Rozdělově s kamarády založili Anopheles. Roky pomalu doháníme Olympic (směje se).

Na jaký koncert nezapomenete?
Těch bylo docela dost. Na Benátské noci, v německé Konstanci, ale i na Dnech města jsme zažili parádní koncerty. Například, když Rytíři představovali nové mužstvo a my u toho byli.

Rytířům jste svého času složili hymnu…
My hokejovou hymnu měli už předtím, než nás Rytíři oslovili. Byla obecná pro kladenský hokej. Pak jsme ji textově pro Rytíře upravili. Jenom si říkám, proč sezonu poté Rytíři spadli, jestli za to nemůže třeba taky ta hymna…

Vzpomínám si, že několik hráčů dělalo vokály. Kdo z nich zpíval nejlíp?
Ve vokálech to bylo těžko poznat. Ale nejlíp bručel David Růžička. Ten bručel i tam, kde bručet neměl (směje se). A nejzodpovědněji k hymně přistupoval Pavel Patera. Ten zkoumal rýmy a ptal, se proč jsou tam, kde jsou.

Jste nejen fanoušek hokeje, ale i kladenských volejbalistů. Jak na vás v uplynulé sezoně zapůsobili?
Byl jsem nadšený, jen mám obavy, co nás čeká v příští sezoně, když většina týmu odešla pryč. Ale jména jako Šulista, Sobotka nebo Moník jsou zárukou pokračování kvalitního volejbalu v Kladně.

Volejbalistům hymnu nesložíte?
Předminulou sezonu mě oslovil kapitán Borek Fokt, ale pak z toho sešlo. Rádi kladenským volejbalistům hymnu složíme, jen se bojím, aby pak nedopadli jako Rytíři…

K rockové kapele patři pivo. Anopheles v neděli odpoledne zahraje v rámci Kladenského pivního festivalu. Jaký je váš vztah k zlatavému moku?
Vynikající. Vždyť jsme měli několik tematických pivních písniček. Pivo jsme rádi pili, ale teď už čím dál míň, protože každý jezdíme svým autem. Dvakrát za rok ovšem máme výjezdní zasedání, někomu na chalupu nebo do pivovaru, kam nás někdo doveze a tam si pivo vychutnáme dosytosti.

Co se vám vybaví při vzpomínce na první ročník kladenského festivalu?
Že se vydařil, že bylo i hezké počasí, což obvykle na mé narozeniny bývá (směje se) a pěkně bude tedy i letos. Loni jsme hráli při přenosech z hokejového mistrovství světa, stejně budeme hrát i v neděli. Jenom loni jsem věděl, že přitom nebudou naši hokejisté, protože jsem tipoval, že vypadnou ve čtvrtfinále. Teď jsem si říkal, že se dostanou do semifinále a pak vybojují bronz... A na letošním festivalu se mi líbí zvířecí skladba kapel, které na náměstí vystoupí – Mr. Pig, my jako Komáři, Jeleni či Škwor.

Ochutnáte z nabídky pivovarů?
Moc toho při hraní nevypijeme. To by nedopadlo dobře. Loni jsem ochutnal osmičku a dvě tři piva jistě letos také ochutnáme. Já říkám, že na světě jsou nejkrásnější dvě věci – pivo a dámské legíny. Pivo je jasný a legíny přeci každé ženě dělají hezkou postavu…

Oslavíte na festivalu své narozeniny?
Na festivalu je slavit nebudu. Oslavu jsem naplánoval na dnešek večer, kdy se u nás sejde rodina a nejbližší přátelé. Bude to v komorním duchu.

Jan Murárik

pidranophele