Bářiny "Liškoviny". Za vším hledej příběhy

Každou sobotu se na našich stránkách setkáváte s Barborou Liškovou (22), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha studuje média, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

Za vším hledej příběhy

Jako malá jsem milovala pohádky. Fascinovala mě všechna ta kouzla, nadpřirozené bytosti, krása princezen a odvaha princů, legrační dráček Mráček i zářící Večernice. Ze všeho nejvíc jsem si však užívala ten pocit zadostiučinění, když bylo zlo poraženo a všichni žili šťastně až navěky. A tak trochu jsem věřila, že stejně funguje i obyčejný život.

Žijeme ve světě, kdy jsme neustále obklopeni fiktivními příběhy. Příběhy postav v nekončících seriálech, příběhy knižních hrdinů, příběhy vždy krásných lidí na promítacích plátnech a televizních obrazovkách. Čteme, díváme se a posuzujeme. Vnímáme všechny ty pohádky pro dospělé jako ukázky reálných životů a naše představy o světě se mění. A přesně to je důvod všech lidských zklamání, bolestivých rozvodů, probrečených nocí, iluzí, krachů a pádů. 

Všichni si totiž v podvědomí přejeme tu samou pohádku. Ženy kytici rudých růží (jen tak), zastavené letadlo kvůli vyznání lásky, krásné a úspěšné děti, jiné boty na každý den, manžela co dává dolů prkýnko, práci jako koníček, krásné vlasy i po probuzení, nikdy žádný pupínek, nikdy žádné problémy. Muži zase nablýskaný sporťák v garáži, chápající ženu, která je přitažlivá i u sporáku, obdiv svých kamarádů, Rolexky na zápěstí, charisma Jamese Bonda, úspěch a kariéru. A to všechno se zárukou šťastného konce. 

Ale co když přijde manžel domů a žádný puket v ruce nedrží? Co když nedá dolů ani prkýnko, syn přinese poznámku, dny jsou šedivé, v garáži stojí ojetina a vy vaříte večeři s mastnou hlavou, zatímco se ten necharismatický a obtloustlý člověk, kterého jste si vzala, válí s pivem u fotbalu? Nejspíše se ve vás nahromadí všechna lítost světa, praštíte utěrkou o kuchyňskou linku a začnete brečet. A jen proto, že jste den předtím dočetla Padesát odstínů šedi, či jste si odpoledne poplakala u seriálu, kde se hlavní hrdinka vdávala. Váš život je najednou prostě ten nejhorší na světě. 

A přesto se stále díváme a posloucháme. Plníme kina, pláčeme, vstupujeme do knižních klubů, sníme u motoristických časopisů a Playboye. A věříme, že na to všechno jednou dosáhneme. Nebo se alespoň přiblížíme. Protože někde uvnitř jsme stále jen malé děti toužící po pohádce se šťastným koncem.