Bářiny "Liškoviny". Pátek třináctého

Každý týden se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou, kladenskou fejetonistkou a glosátorkou, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Pátek třináctého

Na samotný úvod bych chtěla jen říct, že doufám, že jste to včera všichni přežili ve zdraví. Nebo že si to alespoň všechny černé kočky v okolí v půlce cesty rozmyslely a vrátily se na chodník. 

Ta moje to totiž opravdu tak udělala. Jen co spatřila čumák auta za zatáčkou a naše vyděšené pohledy se na vteřinu vteřiny setkaly, zastavila se uprostřed silnice, a pak rychle zalezla do stejného křoví u krajnice, ze kterého měla původně namířeno do protější zahrady. Možná už ji nebavilo být nositelkou smůly, možná chtěla ušetřit mě anebo už jí zkrátka zbýval poslední život a bála se, že ji přejedu. Ostatně by pak měla smolný den především ona…

Ale zpátky k věci. Pátek třináctého totiž není zdaleka o nešťastných znameních a pověrách. Je spíše o řadě nešťastných událostí a naschválů, které se člověku lepí na paty na každém kroku. Od rána až do večera. Alespoň tak nějak by se dal tenhle „speciální“ den charakterizovat. 

Ve skutečnosti může za všechno jeden francouzský král, který si úplně nepadl do noty s templáři. Proto se jednoho říjnového dne, konkrétně pak v pátek třináctého, rozhodl, že je všechny najde, umučí a zabije. A kronikáři i obyčejní lidé si od té doby usmysleli, že pokud připadá třináctý den v měsíci na pátek, bude to zákonitě jen další nešťastný den. No budiž. 

A tak se to celé nějak zakořenilo a přetrvalo až do dvacátého prvního století. Upřímně jsem měla sama pár let z tohoto osudného dne trochu vítr. Ale když se i podesáté stal z nešťastného dne spíše obvyklý, dokonce snad i šťastný den, prostě jsem to celé tak trochu vypustila.

Ostatně spousta lidí chápe třináctku docela jinak – pozitivně. Považuje ji za magické číslo plné radosti. A ve spojení s pátkem, posledním dnem pracovního týdne, je to dokonce něco superpozitivního!

Ostatně o tom to celé taky je. O našem osobním vnímání věcí kolem nás. To my určujeme to, jaké věci jsou a jaké především budou. Pokud budeme vnímat svět pozitivně a každou překážku přijmeme jako výzvu k pokroku, nebude nikdy nic dostatečně negativní. Vše, co nás v životě obklopuje, je jen výsledek toho, co jsme si do něj přivolali vlastní energií.

A právě proto je jen na nás, jaký bude náš příští pátek třináctého.