Bářiny "Liškoviny". Není svatba jako svatba

Každý týden se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou, kladenskou fejetonistkou a glosátorkou, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Není svatba jako svatba

Svatba je odjakživa symbolem spojení. Spojení muže a ženy, dvou lidí, kteří se rozhodli věnovat život jeden druhému a strávit společně každou budoucí chvíli. Spojení dvou, byť zcela odlišných, rodin, které sňatek semkne k sobě pevně a dlouze. A někdy, někdy znamená jediná svatba dokonce spojení úplně celého národa. Nebo snad i celého světa?

Jsem skálopevně přesvědčená, že včerejší velkolepý obřad unikl jen málokomu. Všechny ženy dychtivě sledovaly, jaké šaty nevěsta zvolila, jakou barvu bude mít královnin kostýmek tentokrát a zda vše dopadne přesně podle plánu. Královská svatba je zkrátka opravdu něčím mimořádným. Událostí roku.

Jenže zatímco pro okolní země je to spíše o zvědavosti, inspiraci a touze nahlédnout pod pokličku pohádce 21. století, Britové svatbou Harryho a Meghan doslova žijí. Jsou lapeni do celého rozruchu kolem, týden před sňatkem přenocují kolem starobylého Windsoru, oblékají se do národních barev, vyrábí transparenty a mávátka, a to všechno jen pro jedno jediné zamávání novomanželům.

A právě to je na celém anglickém systému tak vzácné a jedinečné. Ta jednota, s jakou národ vystupuje ve věcech týkajících se královské rodiny. To nadšení, ta hrdost a oddanost. Anglie je zemí, která miluje ty, co sedí nejvýše a rozhodují o nejdůležitějších věcech. Věří jim a spoléhá na ně. Proč? Protože mají místní lidé ke komu vzhlížet, mají své vzory, ideály vždy dokonalých lidí, kteří obětují svůj život veřejnosti. Stanou se transparentními a přitom opatrnými, aby udrželi kouzlo královské rodiny stále fungující. 

Tohle my, demokratické země, říct nemůžeme. Chybí nám totiž důvěra, noblesa a tradice. Jsme zvyklí na politiky nadávat a veřejně si stěžovat. Neuctíváme je, nemilujeme je, nestojíme čtyři dny na jednom místě jen proto, abychom je zdálky spatřili. Není to však problém občanů, je to problém celé země, její historie a zvyklostí.

Nechci rozhodně nikomu tvrdit, jaký politický systém země je ten nejlepší. Nechci ani jeden povyšovat nad ostatní, protože věřím, že vše má své slabiny, ale i obrovskou sílu. Chci jen říct, jak silně vypadá národ, který miluje svou zemi včetně nejvyšších představitelů. A především pak to, jak takový národ dokáže svou hrdostí strhnout i zbytek světa. Protože včerejší svatba toho byla ryzím důkazem!