V klubu HBC Kladno má na starost mládež. Trenér Milan Maršner pro Vaše Kladno posuzuje dopad koronavirové pandemie na sportující děti.

Ztratí podle vás děti po více než roce covidových opatření chuť vrátit se ve větší míře k organizovanému sportování?
Tomu nechci věřit. Ten, kdo sportovat chce a chce se hýbat, tak si tu cestu zpátky vždycky najde. U malých dětí je to pak především na jejich rodičích…

A u starší populace mládeže, třeba té v pubertálním věku, bude záležet na čem?
Připouštím, že u těchto dětí hrozí asi nejvíc, že se k organizovanému sportu nevrátí. Zvednout se od počítačů a různých aplikací bude pro ně zřejmě hodně těžké. Naštěstí v našem sportu je v Kladně pořád dost dětí, které se na hokejbal těší. Doufám, že se pomalu vrátíme k normálu a po prázdninách budeme moct uspořádat tradiční nábor nových dětí.

Nyní už lze trénovat i hrát ve větším počtu lidí.  
Zůstávali jsme s nimi v neustálém kontaktu, a jakmile to jen trochu šlo, udržovali jsme je v pohybu.

Jak jste s rodiči řešili zaplacené klubové příspěvky, které jejich děti prakticky nemohly využívat?
U nás se platí půlročně, takže jsme je převedli do dalšího období.

Poznamená sportovní výpadek citelně herní dovednosti dětí?
U těch nejmenších se cvičení zopakují, u těch starších záleží na tom, jak rychle budou zpátky v požadované kondici.

Jan Murárik