Včerejší zápas s Kadaní Kladnu přinesl tři body. To je dobré, ale předváděná hra mi mnoho hokejové krásy nenabídla.

Soupeř dobře bruslil, byl důrazný a kompaktní jak v napadání, tak v obraně, což nám dělalo nemalé obtíže. Ve včerejším utkání nám obrovský problém dělal přechod středním pásmem do útočné třetiny, vázla kombinace a často se stávalo, že jeden hráč s pukem tlačil před sebou spoluhráče a snažil se individuálně projít obranou, což se většinou nedařilo. Vypadá to jako hra na náhodu.

Kdo včera zasloužil pochvalu a často to nedělám, byl rozhodčí. Dlouho jsem v této soutěži neviděl někoho pískat tak dobře a přesně. Nebál se pustit tvrdé zákroky tělem, které by většina kolegů potrestala, protože prostě nepoznají čisté tělo od zákeřného zákroku, a proto raděj písknou vše. Kladenský fanoušek se sice rozčiloval, při opakování na kostce ale bylo jasně vidět, že šlo o krásné a čisté zákroky tělem. Hra do těla k hokeji patří, tvrdé střety přeci dělají hokej hokejem a rozhodčí často tuto krásu divákům berou na úkor své neschopnosti.

H.K.