Kladenský someliér a restauratér Lukáš Starý zvolil první tetování ve třiceti letech. Impulsem byl zásadní životní krok. V dalších motivech už se řídil svými pocity.
Kdy vás poprvé napadlo nechat se potetovat?
Někdy v osmnácti, ale realizoval jsem první tetování až o dvanáct roků později. V pubertě se mi to jen líbilo, protože to bylo in. Ve třiceti jsem si řekl, že chci zaznamenat rozvod jako svůj důležitou životní událost, zlom. Na bok přes žebra jsem si nechal udělat strom života. Jsou na něm kruhy znázorňující osoby, jež mi v poslední době výrazně vstoupily do života. Nepočítám do toho zplození a rodiče. Černý puntík v jednom z kruhů je věnován mé první manželce.
Na zádech máte síly jin a jang. Co pro vás tyto dvě části jednoho celku znamenají?
Pro mě to znamená, že chci-li zažít něco dobrého, počítám s tím, že můžu zažít i něco špatného. Mou životní filozofií je i další motiv na mé kůži, kompas. Vyjadřuje myšlenku, že bychom si měli vybrat cestu a té se držet. U kompasu uvidíte tři šípy s letopočty. Ty vznikly minulý měsíc. Jsme tři sourozenci a všichni máme tento motiv. Část najdete u toho druhého z nás...
Motiv na vaší noze má také něco společného s vaším pohledem na životní filozofii?
Když jsme si s mojí druhou ženou řekli, že se vezmeme a probírali jsme svatbu, tehdy šestiletá dcera nás poslouchala a na základě toho, co slyšela, namalovala svatebčany v podobě dvou ptáčků. Ti ptáčci skončili na svatebním oznámení a na mé noze (směje se).
Cítil jste při tetování bolest?
V některých místech jsem ji cítil. Pro mne má v takovém případě bolest svůj význam.
Zaznamenal jste kritiku svých motivů?
Nesetkal jsem se s negativním názorem na svá tetování. Možná i z toho důvodu, že nejsou příliš vidět.
Jaký motiv zvolíte příště?
Nevím, kdy se k němu dostanu, ale jeden zatím tajný motiv už v hlavě mám.
Jan Murárik
