Seriál o juniorských mistrech hokejové extraligy z roku 2006 by nebyl úplný, kdyby v něm nefiguroval Jakub Voráček (27). Poslední díl je věnovaný rozhovoru s jednou z opor juniorského týmu a současnou hvězdou klubu NHL Philadelphie Flyers.
Kolik mládežnických titulů jste s Kladnem získal?
Pokud si dobře pamatuju, tak ve čtvrté, páté a šesté třídě, v dorostu a v juniorech. Vždycky jsme měli super trenéry i partu, ve které jsme makali jeden za druhého.
Na co z finálových bojů s Třincem si nejvíc vzpomínáte?
Na finálovou sérii jako takovou a pamatuju si gól na 3:2, když mi Matěj Kos nahrál do brejku a já jel sám ke konci druhé třetiny a dal jsem na „dřevěnou“ nohu gól.
Vnímal jste, že tým spoléhá na hráče jako jste vy?
Sezona pro mě dopadla super. Myslím, že jsem vyhrál bodování v juniorech a pak na play off přišli kluci z áčka a opravdu to šlapalo jak na ledě, tak i mimo. Mančaft nespoléhal na jednotlivce.
S kým jste hrál v lajně?
V sezoně si na mou lajnu nepamatuju, ve finále jsem nastupoval s Kosem a Divišem.
Slavil jste titul?
I když mi bylo teprve šestnáct, trochu jsem titul zapil. Ale zase ne moc, protože jsem odcestoval na mistrovství světa osmnáctiletých.
Jak jste si po finále dál představoval hokejovou kariéru?
Věděl jsem, že asi v Kladně nedostanu takovou příležitost jako venku v juniorech, tak sem se rozhodl jít do Kanady, do Halifaxu. A když se na to podívám zpětně, bylo to nejlepší rozhodnutí v životě.
Sledujete Rytíře?
Občas se kouknu na net, ale to je vše! V příští sezoně postoupí. Je jen škoda, že nechodí tolik lidí, kolik by na Kladno chodit mělo a mohlo. A není to jen otázka, v jaké soutěži mužstvo hraje. Při poslední výluce, kdy za Kladno hráli Jágr, Tlustý, Plekanec a Židlický, vyprodali domácí zápasy snad jenom dvakrát. Byla to škoda, protože je možné, že takový hokej už lidi na kladenském zimáku nikdy neuvidí…
Jan Murárik
