Nemusejí čekat, až budou naplno hozeni do světa dospělých. I když chodí na základku či v Kladně studují, projevili se už nyní jako výrazné osobnosti. V našem seriále je představíme. Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie vybrala Elišku Nedvědovou, talentovanou fotografku, která touží pomáhat hasit ohně.
Studentům se letos nejvíce ze soutěžních fotografií líbilo tvoje zákoutí z Francie. Kolikrát jsi už ve vaší škole vyhrála?
Soutěžila jsem podruhé, ale vyhrála poprvé. Loni se jim moje zvířata asi tolik nelíbila.
Proč nefotíš lidi?
Protože hrozně diskutují a protestují proti focení. Labutě nebo psi neprotestují a postojí (směje se).
Která tvoje další fotografie měla úspěch?
Západ sluníčka nad Březinkou. Byli jsme na zájezdu v Osvětimi-Březince a ve mně ten koncentrační tábor zanechal hluboký dojem. Ta fotka prý mnohé málem rozbrečela, byla to fakt síla.
Proč ses dala na fotografii?
Fotit jsem začala před pěti roky, když si můj děda koupil nový foťák. Děda mi ho půjčoval a mě focení začalo bavit natolik, že jsem si foťák koupila taky. A kromě jiného fotím ráda hasiče. Děda i táta jsou u dobrovolných hasičů, já se v tomhle směru věnuji při soutěžích dětem. Ovšem na události, při kterých bych chtěla foti hasiče, se kvůli tomu, že mi není osmnáct, nedostanu.
Čím by ses jednou chtěla živit?
Mám cíl stát se operačním důstojníkem u hasičů na lince 112 nebo 150.
Co pro tebe znamená škola, ve které studuješ?
Lepší volbu než gymnázium.
Jan Murárik