V seriáu Jak se vede, hostinští mapujeme současný stav pohostinství na Kladensku prostřednictvím rozhovorů se zaměstnanci vybraných pohostinských zařízení. Tentokrát jsme vyzpovídali Lukáše Špalka z kladenské Haciendy.
Co se vám hned vybaví při otázce: Jak se vede, pane hostinský?
Táhnou nás hlavně obědy. Mimo obědy jsou různé dny, jeden je lepší, druhý horší. Ve vedrech se projevila naše výhoda oproti některým jiným hospodám, že máme klimatizaci. Konají se u nás v salonku firemní večírky i rodinné akce.
Jak jste přežili různá krizová období, například zákaz kouření či covid?
Zákaz kouření osobně kvituji. Covid, což pro nás byla strašná doba, jsme přežili jen díky přístupu majitele pana Nedvěda. Hodně Haciendu podržel.
Ani vysoké ceny energií vás nedrtí?
Brutální dopad nepociťujeme.
Daří se vám udržet personál či shánět nový?
Od nás se příliš často neodchází, držíme se deset let v rodinném modulu. Sám jsem v Haciendě třiadvacet roků (usmívá se).
Jací jsou současní hosté?
V té lepší době si například dvojice dala předkrm, lahev vína, následovala klasická večeře. V současné době mi připadá, že lidé do hospod chodí jak do fastfoodu. Jedno pití, jedno jídlo a okamžitě domů... Jestli je to kvůli tomu, že šetří, tak se jim svým způsobem nedivím.
Na druhou stranu jestliže vás drží hlavně obědy, pak je vidět, že hostům evidentně nevadí dát za oběd sto padesát a víc korun...
Frčí i objednávky oběda za dvě stě korun. Lidi asi nemají problém zaplatit kvalitu, ale posedět na jídlo na delší dobu moc nechodí.
Co si strávníci dávají nejraději?
Medailonky z vepřové panenky a smažený sýr, či smažený sýrový mix (směje se).
Kdy byla podle vás po tuto hospodu nejlepší doba?
Určitě doba před covidem. Od 2015 do pandemie. To byla paráda. Myslím si, že bych se shodl s většinou hospodských.
Jan Murárik
- Jak se vede, hostinští? Tomáš Čovič sní o kapele obden< Předchozí
- Jak se vede, hostinští? U Kozla neznají pojem krizeDalší >
