Na masérské lehátko mu ve fotbalovém SK ulehá již několikátá generace kladenských fotbalistů. Tu nejslavnější v novém století začal Vladimír Kos (64) masírovat před deseti roky, kdy Kladno postoupilo naposledy do nejvyšší soutěže.

Co se vám z té doby vybaví?
Nejlepší časy, co v SK byly. Všechno v klubu klapalo. O peníze nebyla nouze, vládla ve všech sférách spokojenost. V létě i v zimě jsme jezdili na soustředění a za SK hráli kvalitní fotbalisté. V postupové sezoně jsme měli nejkvalitnější mužstvo v druhé lize. Výborné výkony podávali například Killar, Strnad, Drozd a Kalina. 

Masérský stůl, to je zpovědnice. Měli hráči obavy, jestli zvládnou první ligu?
Neměli. V mužstvu bylo hodně hráčů s prvoligovými zkušenostmi. Třeba Neuwirth přišel na půl roku z první ligy na výpomoc a v létě odcházel zpátky do ostravského Baníku se slovy „Tak tady máte první ligu“ (usmívá se). Byl to vynikající stoper. 

Hned další slávu Kladno zažilo v premiéře na Spartě, kde uhrálo bezbrankovou remízu…
To byla velká událost. Plná Letná a my tam nedostali gól! A to ještě Kalina ke konci z hranice velkého vápna mohl dát gól a my mohli vyhrát. Bohužel, Blažek mu tu pecku jako zázrakem vyrazil. 

Jaké byly další kladenské roky v první lize?
Dokud byli ve vedení klubu pánové Kraus s Čuřínem, tak všechno klapalo, jak mělo. Po jejich odchodu SK upadal. Liga se pak udržela jen setrvačností, až se sestoupilo.

Muselo se, dle vašeho názoru, sestoupit, nebo šla první liga ještě nějakou sezonu udržet?
Na konci sestupové sezony stačilo vyhrát na Bohemce a pak porazit doma Liberec. Ale kdoví, jak by vypadal další rok, když to finančně nebylo nic moc… Vždyť se místo bojů o návrat hned spadlo do třetí ligy.

Myslíte, že se dožijete aspoň návratu do druhé ligy?
To nemůžu říct (usmívá se).

Jan Murárik