V uplynulé sezoně pomáhal k postupu do druhé ligy žižkovské Viktorce. Podobný úspěch zažil s kladenským SK, když před deseti roky postupoval z druhé do nejvyšší soutěže. Záložník Lukáš Křeček (29) novou sezonu začíná však v dresu třetiligového Litoměřicka.
Jak jste zkousával, když jste se dozvěděl, že nebudete součástí Viktorie Žižkov v druhé lize?
Už na konci sezony jsem s tím trochu počítal. Přeci jen jsem fotbalově starší hráč a na Žižkově dávají přednost mladším. Vypadl jsem ze základní sestavy a na hřiště jsem chodil spíše ke konci zápasů. Poslední kola jara jsem si začal hledat nové angažmá.
Hovořilo se o zájmu Hostouně, proč tenhle transfer nevyšel?
Dal jsem přednost vyšší soutěži. Musím koukat na co nejlepší finanční podmínky, protože fotbal je pořád moje zaměstnání. Do Litoměřicka jsem šel za trenérem a majitelem, které znám. Znám i několik hráčů z kádru. Však je v něm i se mnou šest kladenských fotbalistů.
Bydlíte ve Slaném, kde se prý tvoří perspektivní kádr a v klubu jsou údajně i peníze. Proč jste nezůstal doma?
Zase úplně mně až tolik o peníze nejde. Předně chci hrát co nejvýš a ve Slaném je krajský přebor… Mně ČFL vyhovuje po všech stránkách. A nebudu proti, když s Litoměřickem postoupíme (usmívá se).
Nejslavnější postup své kariéry jste zažil „doma“ v kladenském SK. Jak na to vzpomínáte po deseti letech?
Nezažil jsem ho přímo na hřišti. Do zápasů jsem se nedostal, ale celou sezonu jsem s áčkem trénoval, a některé zápasy jsem prožil na lavičce náhradníků. Byl jsem na ten tým moc mladý a nezkušený. Oni šli přímo za postupem a každý zápas se musel vyhrát. Nemohlo se riskovat, že mladí něco pokazí a ty body by na konci soutěže chyběly. Dokonce šlo o každý gól kvůli skóre. Navíc jsem si utrhl vazy v kotníku, což mě vyřadilo na podstatnou část sezony.
Které fotbalové osobnosti z té sezony vám utkvěly v paměti?
Vzpomínám si, že ve výborné formě hráli Drozd, Marek a Kalina.
V přípravě jste figuroval na prvoligové soupisce. Ovšem v nejvyšší soutěži jste pravidelně nehrál…
Byl jsem v týmu jen chvilku. Přeřadili mě do béčka. Přišlo hodně kvalitních hráčů, a jelikož já vlastně v druhé lize neodehrál ani minutu, tak jsem neměl moc šancí prosadit se přes ligisty. Z béčka jsem odešel do třetiligové Vlašimi za trenérem Haškem, který mě v Kladně trénoval v divizi.
Které fotbalové štace jste dodnes obrazil?
S Vlašimí jsme postoupili do druhé ligy, kde jsem odehrál, myslím, slušný půlrok a přestoupil jsem do prvoligového Brna. Tam to bylo parádní, ale zase jsem doplatil na zranění stejného kotníku. Pak jsem šel na hostování zpátky do Vlašimi, ještě jsem chvíli kopal za Opavu a šel jsem zase za Haškem, tentokrát do Roudnice, kde potřebovali zachránit třetí ligu. To se povedlo, ale pak se to tam rozpadlo. Podobnou situaci jsem zažil i na Střížkově. A naposled jsem působil na Žižkově, kde jsem se posléze opět potkal s trenérem Haškem…
Sledujete při svých štacích kladenský SK?
S několika hráči jsem v kontaktu. Podle mého názoru je divize pro Kladno málo. Ale bez větších peněz se na vyšší soutěž pomýšlet nedá. Nevím, jak na tom jsou, ale měli by se poprat o postup do ČFL.
Jan Murárik