Patří ke známým kladenským dvojicím, které můžete potkat na různých, nejen kladenských, sportovištích. Pojí je přátelství, rodinné pouto či partnerský svazek. Bratři Jonáš (26) a Petr (21) Křepelkové hráli za Kladno hokej, ovšem své hokejové kroky nyní vedou každý svou cestou. Možná je ale jednou spojí ve světě sportu trenéřina.

Jak by to dopadlo, kdybyste hráli hokej za stejný tým?
Jonáš: Pořád bychom se hádali. Jsme podobné hráčské typy a nevím, jestli by to fungovalo v jedné útočné lajně. 
Petr: Párkrát jsme spolu hráli a často jsme si něco vyčítali. Ale víc impulzivní jsem já. 
Jonáš: Podle mě je dobře, že to nejde v klidu, občas je totiž potřeba si něco říct i ve zlém (směje se).
Petr: Jakmile se nám něco povede, tak je to zase v klidu.

V jakém dalším sportu byste byli prospěšní svému týmu či v jakém sportu byste vynikli jako deblové dvojice?
Jonáš: Jediné, co nám jako dvojici společně jde, je tenis. 
Petr: Myslím, že v hokeji by nám to spolu šlo líp.

Jaký sport jste spolu zkusili kromě tenisu a hokeje?
Jonáš: Jde nám to docela i v hokejbale.
Petr: Hrajeme Oblastní ligu za Beer Stars a dvakrát jsme to s nima vyhráli. 
Jonáš: Objektivně se dá říct, že tam jsme spoluposily. 
Petr: Jsem přesvědčený, že jsme nejlepší sourozenecká dvojice v kladenském hokejbale. 

Jonáši, vy působíte u florbalistů jako kondiční trenér. Myslíte, že by vám dvěma spolu šel?
Jonáš: To už je dávno, co jsme ho spolu hráli. Nevím, jak by nám šel teď. 
Petr: Já florbal moc nemusím, mám raději kontaktní kolektivní sporty. 
Jonáš: S klukama z Kladna, co jsme hráli hokej, máme florbalový tým Kuřata Kladno a už jsme třikrát postoupili. Teď nás ve čtvrté lize čeká boj s kladenským céčkem… Ovšem jsme uzavřená skupina, takže bráchu, i kdyby chtěl, vzít nemůžeme.

Proč jste v hokeji své kariéry nedotáhli do vyšších sfér?
Jonáš: Asi jsem na profesionální hokej nebyl tak dobrý. Pro mě bylo lepší studovat.
Petr: Já nejsem studijní typ a ještě se chci o profesionální kariéru poprat. 

Skončíte někdy spolu třeba jako kondiční trenéři?
Petr: Brácha se tím živí a já od něj leccos už odkoukal. Líbí se mi to a nejsem proti tomu, abych to jednou dělal jako svou práci. Musím si ale nejdřív udělat trenérský kurz.
Jonáš: Rád Petra něco naučím.

Čeho si jeden na druhém, jako na sportovci, nejvíc vážíte?
Jonáš: Jeho odhodlanosti jít si za svým cílem, i když přitom někoho naštve.
Petr: Jeho vůle překonávat svá maxima.

Jan Murárik