K čemu nohy. Když ho miluješ, není co řešit...

Kladeňák Václav Čanda (49) v mládí přišel úrazem o obě nohy pod kolenem. O více než dvacet let později udivuje svým zápalem pro tenis. Najal si soukromého trenéra a rád by třeba po boku zdravého hráče zkusil nějaký deblový turnaj.

Za jak dlouho jste po úrazu chodil na protézách?
Pravá se hojila hůř, takže po nějakém čase, levá byla v pohodě, takže zhruba po třech měsících.

Věnoval jste se poté často sportu?
Jak to šlo, do toho byla rodina. Snažil jsem se hodně jezdit na kole. A nedávno mě napadlo, že zkusím tenis. V mládí jsem do tenisáku plácal. Raketu mi věnovala přítelkyně. Loni koncem prázdnin jsem začal. Nic neuběhám, pro což má trenér samozřejmě pochopení, ale zahraju si i s někým dalším, když bude míčky hrát ke mně. Čtyřhru už jsem hrál.

Zdravý tenista občas skončí v zápalu hry na antuce. Padáte?
Nerozeběhnu se, maximálně jdu do mírného skluzu, takže moc nepadám, jestli vůbec (směje se).

Co vám z úderů jde nejlíp?
Nesmíte mě lobovat. Jinak všechno zvládnu.

Přemýšlel jste o paraolympiádě?
Vůbec ne, to je jiná liga (směje se). Zahrál bych si tak s někým trpělivým deblový turnájek..

Čím se živíte?
Na stavební fakultě v Praze pracuju jako dispečer.

Jan Murárik

bezsit
Voleje jdou Václavovi zatím velmi dobře

bezpro
Protézy obouvá před tréninkem sytlově do tenisových bot

beztr
Václav se svými trenéry

 

 


Počasí Kladno

Předpověď počasí