V současnosti hraje za kladenský Slovan druhou tenisovou ligu, ovšem z minulosti se může chlubit tenisovými skalpy například Berdycha, Nadala či Murraye. Přestože ještě loni vyhrál v národním mistrovství čtyřhru, věnuje se spíše než hráčské kariéře dráze trenérské. Tváří týdne je Lukáš Maršoun (30).
Jak na dobu, kdy jste porazil pozdější tenisové veličiny, vzpomínáte dnes?
Jako na nadějně rozjetou kariéru, kterou zabrzdilo zranění. Byl jsem v mládežnické reprezentaci, vybojovali jsme na mistrovství Evropy bronz. Pak jsem se zranil…
Co se stalo?
Objevily se mi trhlinky v rameni. Problémů s ramenem se nedalo zbavit, tak jsem byl nucen od svých osmnácti myslet i na to, co bude dál.
Jak jste se rozhodl?
Přihlásil jsem se na Fakultu tělesné výchovy a sportu a ještě jsem figuroval v reprezentaci do jednadvaceti let. Nakonec jsem odjel studovat do Ameriky. V Česku jsem si ještě dodělal titul inženýra. V té době jsem se zkusil vrátit do profesionálního tenisu. Za dva roky hraní jsem se dostal do deváté stovky v singlu a kolem čtyřstého v deblu. Líp to nešlo, protože jsem naskočil do rozjetého vlaku. Skončily tak myšlenky na větší kariéru.
Loni jste s Fraňkem vyhráli debla na mistrovství Česka. Že by návrat na menší scénu?
Zahráli jsme si spolu a vyšlo to (usmívá se). Už se věnuju hlavně trénování. Jak v Čechách, tak nově i v Německu, ve Frankfurtu. S bratrem máme tady i tam tenisovou akademii. Chceme je postupně propojovat. Věnujeme se závodním hráčům i široké veřejnosti.
Jak jste se dostal k trénování v Německu?
Působil jsem tam předtím téměř půl roku jako starší trenér a klub projevil zájem, abychom to tam začali dělat ve větším měřítku.
Udržujete si pořád hráčskou úroveň?
Trénoval jsem s profesionálním hráčem, ale po operaci kolene se teď dávám dohromady. Ale za Slovan rád v druhé lize nastoupím a pomohu mu. A když mi to čas dovolí, na nějaký turnaj ještě vyrazím.
Jste mezinárodně zběhlý, hrajete na Slovanu, co říkáte úrovni kladenských kurtů?
Na kladenských kurtech je vidět, jak stárnou a mnohde na jejich modernizaci nejsou asi peníze. Nelze díry stále jen zasypávat antukou… Kurty vypadají na to, na co který klub má peníze. Přesto jsme třeba právě na Slovanu na těch starých kurtech postoupili do první ligy. Ale klub se rozhodl zůstat v druhé, i když tu první, podle mne, bychom byli schopni hrát i s kmenovými hráči.
Všiml jste si mezi kladenskými dětmi nějakého výrazného talentu?
O jednom jedenáctiletém klučinovi vím, ale čeká ho velmi dlouhá cesta. A možná, jako mnozí další, uteče za tenisem z Kladna do Prahy. Proto chceme s bratrem vytvořit v Kladně základnu dobrých hráčů, aby nemuseli utíkat. Kladno potřebuje tenisovou akademii propojenou s tenisovým svazem.
Minulá Tvář týdne, učitelka a modelka Petra Svitáková, se vás ptá, jestli jste schopen žít trvale v Kladně?
Umím si to představit. Ale až časem, i když mě to pořád do Kladna táhne.
Výběr příští Tváře týdne necháme na vás, nebo ji vybereme my?
Přemýšlel jsem, komu bych poslal otázku, a vybral jsem Jakuba Kubálka. Kamaráda, který v Kladně kdysi dělal atletiku. Prý na Sletišti chystá uspořádat vrhačský mítink se světovou špičkou. K tomu ještě běhá dálky. Ptám se ho tedy, jestli bude schopen natrénovat na maratón?
Jan Murárik
Lukáš se svým otcem, tenisovým trenérem
Lukáš Maršoun a Michal Franěk 2015. Foto: www.protenis.cz
- Jakub Kubálek chce přivézt vrhačskou špičku a děti v Kladně učit rybařit< Předchozí
- Petra Svitáková: Modeling je zpestření volna, učitelství životní náplníDalší >
