Jakub Kubálek chce přivézt vrhačskou špičku a děti v Kladně učit rybařit

Pracuje jako projektový manažer, házel za Kladno kladivem, rád běhá a ještě radši rybaří. Je členem spolku, který má v hlavách svých členů zajímavý projekt volnočasové aktivity pro děti z Kladenska. Tváří týdne je Jakub Kubálek (30).

Patříval jste do špičky kladenského kladiva. Kdy jste byl v nejlepší formě?
To je hodně dávno (směje se). V mládežnických kategoriích. Jako dorostenec jsem házel přes padesát metrů, což se mi nedávno opět podařilo hodit. Ale házet přes padesát metrů nebylo nic neobvyklého. Stačilo to na republikové finále. Mezi jednotlivci jsem přivezl nějakou medaili jako žák. Medaile jsme tady v Kladně získávali jako tým. Kladno bylo vždycky mekkou vrhačů a kladivářů. Ti jsou v současnosti mezi nejlepšími čtyřmi v republice.

Prý jste hodně zhubnul…
Zase tolik jsem nezhubnul (směje se), ale mohutnější jsem byl. Vážil jsem necelých devadesát kilogramů, dnes mám asi sedmdesát. Když jsem začal mít potíže se zády, přestal jsem na nějaký čas házet a místo toho jsem běhal jen tak pro sebe. A běh je na shazovaní váhy nejlepší.

Chtěl byste i ve třiceti v této atletické disciplíně dosáhnout nějakého pozoruhodného výkonu?
Na závodním už nemám ambice. Bez kvalitního tréninku a při práci nemáte šanci házet daleko. Mé ambice se nyní týkají mítinku Kladno hází!, který jsem loni v létě uspořádal po všechny atlety, co vrhají nebo házejí. Tradice a zázemí pro takový podnik Kladno má.

Přivezete špičky kladiva?
To nejde provést tak brzy. Loni to byl nultý ročník, dostali jsme se do kalendáře Českého atletického svazu, na naší akci se dají plnit limity, ovšem na špičku nemáme peníze. Na to, abychom dostali nálepku světové federace, bychom potřebovali deset tisíc euro jen na rozjezd mítinku. Prize money pro světové kladiváře jsou další velmi vysokou položkou.

Letos tedy uspořádáte první ročník. Jaký ho chcete mít?
Rád bych, aby přišlo početné publikum. Mítink už nebude na bázi pouze dobrovolného startu (směje se). Malé prize money můžeme nabídnout, takže lákáme ty atlety, kteří se z různých důvodů nezúčastní olympiády v Brazílii.

Zvláštní tedy je, že váš kamarád a předešlá Tvář týdne tenista Lukáš Maršoun se vás neptá na nic kolem kladiva nebo mítinku, ale zajímá ho, jestli budete schopen natrénovat na maraton? To je sázka?
Není, jenom mě hecuje, protože ví, že se nechám vyhecovat (směje se) do každé legrace. Ale o ničem konkrétním zatím nevím. Spíše mě chtěl přes média do něčeho dostat, abych pak nemohl cuknout (směje se). Máme totiž takovou partu, která je pro každou legraci. Nazýváme se Mrtvá ryba taky ryba a chtěli bychom tady na Kladensku dělat nějakou osvětu kolem rybaření pro děti. To sice nemá s mým trénováním na maraton nic společného, jen se dostávám opět do vážné roviny. To je totiž další projekt, do kterého jsem zapálený.

O co konkrétně jde?
Vycházíme z toho, že rybaření je také sport, a pokud by děti měly sportovat a nechtějí, nebo nemají vlohy chodit třeba na hokej nebo jiný sport, mohou zkusit rybaření. Samozřejmě uvítáme i sportovce tělem a duší. Myslíme si, že organizované rybaření dětí tady chybí. Chystáme ve spolupráci s městem založit zájmový spolek. S primátorem Milanem Volfem jsem už o tom mluvil, a protože je také vášnivý rybář, tuhle aktivitu s nadšením přijal. Chtěli bychom do rady města předložit projekt Kladenské rybaření.

Ať se vám podaří jej rozjet minimálně tak dobře jako vrhačský mítink. Koho si v Tváři týdne vyberete za svého nástupce a na co se zeptáte?
Rád bych si přečetl, co mi Vlastimil Neliba, zástupce vedoucího obvodního báňského úřadu, odpoví na otázku, co bylo v rámci jeho profese větším adrenalinovým zážitkem - jestli hornická činnost na Kladensku, nebo výstavba tunelového komplexu Blanka?

Jan Murárik

kubalekhaze