Z oblíbené mexické restaurace LaPaz v Kladně zůstalo, stejně jako z mnoha jiných, jen chvíli otevřené okénko. S majitelem Václavem Kučerou jsme shrnuli zásah pandemie do jeho podnikání.

Jak tohle období, pro pohostinství téměř likvidační, přežíváte?
Asi jako každý v pohostinství. Špatně. Ze dne na den přestaly příjmy, zůstaly náklady. Vaříme, rozvážíme a prodáváme z okénka, abychom alespoň něco dělali a neseděli doma.

Co jste po dobu uzavření získal za poznatek?
Projevilo se, jaké náklady na začátku každého měsíce musíme vynaložit, abychom v něm dál mohli fungovat. Bez příjmů jsme zjistili, že náklady jsou skutečně obrovské… V okamžiku se vám může změnit vnímání podnikání a práce v obavy o holou existenci.

Propouštíte?
Bráníme se tomu, protože s naším personálem jsme spjatí i několik let a považujeme se za rodinu. Musíme vydržet do úplného uvolnění zákazu.

O kolik jídel denně vaříte méně oproti běžnému provozu?
Jsme zhruba na čtvrtině. Bez tržeb z nápojů jde o ohromný propad. Očekávám, že bude trvat velmi dlouho, než se dostaneme zpátky k obvyklému provozu. Velké množství lidí asi přijde o práci a myslím, že se služby v pohostinství zkvalitní.

Kdybyste musel kvůli financím restauraci pustit, co byste dělal jiného za práci?
Přemýšlím nad tím, ale na nic jsem nepřišel. V pohostinství zůstanu.

Jan Murárik