Po maturitě chtěla pracovat mezi lidmi. Podobně jako mnoho dalších mladých na Kladensku volila práci v pohostinství. Ovšem pozice servírky není pro každého. To si Kateřina (27) uvědomila podle svých slov v pravý čas. Její příběh může být inspirací pro generaci, která má třicítku ještě před sebou.

V Divadelní kavárně jste patřila mezi populární servírky. Vždy ochotná, usměvavá, plná elánu. Vypadalo to, že vám řemeslo servírky sedí jak ušité. Téměř ze dne na den jste se ale objevila mezi regály známého obchodního řetězce. Co vás vedlo k náhlé změně práce?
Změna vedení kavárny. Už jsem se v práci necítila dobře. Ještě než jsem dala výpověď, chodila jsem brigádně do obchodu se smíšeným zbožím doplňovat zboží. Pro někoho otravnou práci jsem si během chvilky oblíbila. Dělala jsem dál s lidmi i v dobrém kolektivu. A když mi nabídli slušný plat, neváhala jsem ani vteřinu.

V současné době jste vedoucí prodejny v OAZe. Jaké je tohle kdysi opomíjené nákupní centrum?
Za sebe můžu jednoznačně říct, že cesta z kavárny do OAZy je pro mě životní výhra. Máme vysoké tržby a je znát, že se OAZa postupně a výrazně mění k lepšímu. Vidí to i zákazníci a čím dál častěji si do ní nacházejí cestu.

Před necelými dvěma roky, když jste v obchodě začínala, bylo všude práce dost. Stále se u vás uchytí zájemci o novou práci?
Je znát, že se s nástupem koronaviru doba opravdu mění. U nás například máme personálně plno. Nové lidi na doplnění stavu zatím shánět nemusíme.

Když se ohlédnete zpět a porovnáte obě profese, máte nyní vyšší příjem a více volného času?
Volného času mám jen o něco málo více než v práci servírky. Ovšem výplata je neporovnatelně lepší. Dá se z ní dost ušetřit. To se o práci servírky v pohostinství všude říct nedá…

Jan Murárik