Jiří Stejskal: Smečka si lídra vybere sama

Patří k legendám českých sportovních gymnázií, jezdí na hokejové univerziády a je nejslavnějším kladenským musherem. Vše na svůj věk stíhá s nebývalým entuziazmem. Tváří týdne je ředitel kladenského sportovního gymnázia Jiří Stejskal (64).

Minulý týden jste nás pravidelně informoval o dění na univerziádě v Kazachstánu. Působil jste tam opět v roli kustoda české hokejové reprezentace. Pokolikáté už?
Tohle byla moje třináctá univerziáda, tak si je spočítejme, když je každý druhý rok (usmívá se). Nejraději vzpomínám na tu v Koreji v roce 1995, kde jsme vyhráli. Dvakrát jsem ještě s mančaftem zažil stříbrné medaile. Zlato tenkrát kluci vybojovali s velkým štěstím. Hráli jsme finále s Rusy a za celé utkání jsme se snad dvakrát dostali k nim do třetiny. Přesto jsme uhráli remízu a v nájezdech jsme byli lepší.

Letos skončili čeští vysokoškoláci čtvrtí, když prohráli v semifinále s domácími Kazachy a v boji o třetí místo těsně podlehli Kanadě. Mohli skončit lépe?
Asi nemohli. Po turnaji nám Kanaďané gratulovali k druhému místu mezi amatéry. Oni totiž Rusové i Kazachstán poslali do turnaje profíky z KHL s indexy. Když jsme pak míjeli ruské hráče na letišti, viděl jsem několik báglů s nápisem Dynamo Moskva… Rusové ve finále Kazachy porazili. My jsme proti domácím neměli šanci. I když jsme v semifinále bránili, seč jsme mohli, přeci jen nás přebruslili. U nás nejlépe zahráli hráči z Poruby, což je naše třetí nejvyšší soutěž, oni měli zkušené ostřílené hráče. Kanaďané pojali turnaj s větší ctí vzhledem k podstatě univerziády. Nenasadili hráče z nejvyšší univerzitní soutěže, protože ti už mají většinou nějaký užší kontakt s kluby NHL. Tak na turnaj poslali výběr druhé ligy.

Jak si vedli kladenští Gutwald s Matulou?
Uhráli si své. Ve dvou utkáních hráli velice dobře. Oba ale měli v některých momentech potíže s rychlostí soupeřů. Matula by se s tím fyzicky lépe vypořádal, kdyby hrál víc zápasů za Rytíře, než za „rozmetadlo“ Řisuty.

Vzešla z těch třinácti univerziád, na kterých jste českou výpravu doprovázel, později nějaká hokejová opora například extraligového týmu?
Několik hráčů se v extralize prosadilo, vyloženě hvězda světového formátu ale podle mého ne.

Univerzitní hokejová sezona končí, stejně tak se chýlí pomalu ke konci sezona musherských závodů. Co vás jako mushera až do zahájení další sezony nemine?
Natvrdo musherská sezona skončí pouťákem v květnu. Poté opravuji nebo stavím nové saně a káru. Trénovat se svou čtyřkou psů začnu až v srpnu a vyjíždíme zhruba ve dvě v noci, kdy není teplo. Jakmile je patnáct nad nulou, psi se přehřívají, to nemohou nic dělat. Jezdím s nimi pravidelně okruh po lesích a cestách kolem Kladna. Začínáme na třech a končíme na šesti kilometrech, v září zvyšuji zátěž, kterou vezou, až na dvě stě kilogramů a nepomáhám jim tlačit. Musejí získat sílu.

Jak dlouhou vzdálenost při závodech se svým čtyřspřežením ujedete?
Na kárách dvacet pět až třicet, na saních třicet až čtyřicet kilometrů.

Vlastníte čistokrevné husky. Ve kterém věku je tohle plemeno nejrychlejší?
Do pěti let věku, pak přecházejí do vytrvalosti. To jdou z cvalu do rychlého klusu. Stává se, že je smečka věkově promíchaná a mladý pes cválá, starší vedle něj kluše a v pohodě ho stíhá. Do osmi kilometrů všichni vydrží cválat a do zhruba třech kilometrů s nimi nic nezmůžete, to se na startu utrhnou a jak se těší, že poběží, tak vás zhruba takhle daleko téměř nevnímají. To můžete přibrzďovat nebo křičet stůj jak chcete, oni radostně dál peláší. Samozřejmě, kdyby se dělo něco, co by je nebo vás ohrozilo, tak jsou na saních i káře účinné brzdné systémy, které je zastaví. Ale na startu jsou tak natěšení, že je musím ukotvit za kouli u auta, aby se neutrhli předčasně (směje se).

Co když si některý člen smečky postaví hlavu a nechce běžet, jak má?
Tak to se mezi sebou porvou. Stejně tak se přirozeně rvou, když si vybírají vůdce smečky. Mě respektují, poslechnou, ale svého vůdce potřebují. Když je po nějakém čase vůdce už starý, tak má pořád respekt ostatních včetně nového lídra smečky. Ten si sice před ním na důkaz podřízenosti nelehne na záda, nevylizuje mu uši, ale ani si nic navzájem vůči sobě nedovolí.

Kdy dojde k přirozenému výběru lídra smečky?
Když mladí přesáhnou pubertu. Buď ten starý lídr mladé rozežene, nebo nový vůdce vzejde z rvačky.

Kolikátou smečku máte?
Se synem Ondrou, který také jezdí, ale už s námi v Rozdělově nežije, mám třetí generaci. Smečky se doplňují štěňaty. To přinesete do smečky štěně a pokaždé, to je mezi nimi zákonitost, se jej některý starší pes ujme a vychová ho.

Ujme se ho, předpokládám, fena…
I pes. Já mám jenom psy. Jsou silnější, i když ne tak chytří jako feny. Ale u nás v Rozdělově u dvanáctky by to nedělalo dobrotu. Jakmile by začala hárat, tak by se sídliště kolem nás nevyspalo. Já si je dovolím chovat, protože žijeme v rodinném domě a máme možnost s nimi vyběhnout. Určitě nedoporučuji husky do bytu.

Jak drahý je to sport?
Když ho zvládnete, tak je pro někoho stále dost drahý. Dobrý pes s rodokmenem vyjde zhruba na dvacet pět tisíc, kára či saně mezi patnácti až čtyřiceti pěti tisíci a k tomu je nutné počítat údržbu nebo rovnou větší rekonstrukce. Něco dáte za cestování, jídlo, ubytování, když nespíte třeba ve svém voze jako já. A docela drahé je žrádlo pro psy. Nemůžete závodního psa krmit tím, co vám nabízejí v televizi. Musíte mu dát kvalitnější stravu. Kvalitní krmení poznáte na stolici. Když je opravdu vysoká kvalita, tak z nich jdou bobečky. Na léto je krmím s menším obsahem tuku. Je to alchymie. Krmivo míchám třeba s kukuřicí, aby měli dostatek vlákniny.

Jezdíte raději na káře, nebo na saních?
Mám radši saně. To je svezeníčko (zasní se), je to na sněhu a čisté, kdežto na káře jste věčně špinaví. Na káře jezdím v gumovém oblečení, které po závodech opláchnu hadicí.

Jako hokejový kustod i ředitel gymnázia jste oblíbený. Dobré přátele máte mezi mushery. Kdy jste si naplánoval, že jednotlivé světy opustíte?
U hokeje i psů chci zůstat co nejdéle. Hokej je odjakživa můj koníček a s tou mou smečkou se jezdím příjemně vyvětrat, trochu se hýbat. A ve škole bych chtěl zůstat do konce školního roku 2018/19. Tuhle školu jsem na začátku osmdesátých let pomáhal zakládat a už si pomalu vyhlížím svého nástupce, kterého na to budu postupně připravovat, aby měl velkou šanci konkurz vyhrát. V současné době mám ve škole dva rovnocenné kandidáty, své zástupce, Radka Vlasáka a Jirku Kuchlera. Rád bych, aby to jeden z nich po mně vzal.

To je vzdálenější doba než váš nástupce v rubrice Tvář týdne, kterým je Josef Drahota, šéf fotbalového SK. Na co se jej naším prostřednictvím zeptáte?
Jak si udržuje zdraví?

Jan Murárik

stejskaldoprvniho