Bářiny "Liškoviny. 17. listopad

Každou sobotu se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou (24), fejetonistkou, glosátorkou a přítelkyní hokejisty Davida Růžičky, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Barbora na Metropolitní univerzitě Praha vystudovala mediální obor, předtím absolvovala tvůrčí psaní na Literární akademii. V Kladně maturovala na Sportovním gymnáziu.

- red -

17. listopad

„Na nikoho, kdo za naši dnešní svobodu tak či onak zaplatil, by nemělo být zapomenuto.” Tak zněla slova Václava Havla při novoročním projevu roku 1990...

Včera tomu bylo již dvacet osm let. Dvacet osm let od přelomu, který znamenal pro mnohé mnohem víc, než si mohli zprvu vůbec představit. Svoboda totiž přestala být jen slovem na papíře, vlastní názory se přestaly ztrácet ve tmě a začaly se ozývat jako ozvěna v ulicích i vlastní hlavě. Nohy odmítaly náhle kráčet po předem vyznačeném směru a rozpohybovaly se do oslavného tance volnosti. Svět začal zkrátka po padesáti letech znovu dávat smysl.

Těžko tu však budu psát o tom, jaké to bylo. V době, kdy se po Praze ozývalo zvonění klíčů, jsem ještě hledala hříbky a klouzky. Neumím si nic z toho představit a jsem za to upřímně ráda. Bát se cokoli nahlas říct, prosit o možnost poznat svět bez šance k souhlasu, tupě sledovat jen to, co politici chtějí - to jsou věci, které si žádný člověk nezaslouží. 

Proto je tak důležité přemýšlet a zabránit tomu, aby se historie opakovala. Stačí totiž jen malá skulinka a nepřítel se skrz ni proseje přesně tam, kam potřebuje. A to tak rychle a nenápadně, že to málokdo vůbec postřehne. A když, je už většinou pozdě.

Přesně v takových chvílích pak musíme čekat na hrdiny. Na hrstku lidí, kteří se rozhodnou promluvit za národ a tím obětovat sami sebe pro naši lepší budoucnost. A na nikoho takového by opravdu nemělo býti zapomenuto. Protože nebýt těchto bojovníků za svobodu mezi námi, kdo ví, v jakém světě bychom teď všichni žili...