Bářiny "Liškoviny". Jedna otázka

Každý týden se na našich stránkách potkáváte s Barborou Liškovou, kladenskou fejetonistkou a glosátorkou, která exkluzivně pro Vaše Kladno píše svoje úvahy pod názvem Bářiny "Liškoviny".

Jedna otázka

„Kdyby ses mohla zeptat na jedinou věc a věděla bys, že dostaneš stoprocentně pravdivou odpověď, na co by ses zeptala? Může to být cokoli, i takové otázky, které nemůže nikdo nikdy vědět, jako například to, jestli existuje Bůh,“ zeptal se mě ve středu kamarád.

Zarazila jsem se. Tolik bych si toho přála vědět…. Jak budu v sedmdesáti letech spokojená se svým životem, jak vydělám sto milionů, zda existují mimozemšťané a pokud ano, jestli už jsou dávno mezi námi, proč a jak zmizeli Mayové, co se děje v Bermudském trojúhelníku, s kým strávím zbytek svého života. Přesto bych si musela vybrat jedinou možnost. Musela bych volit mezi osobním prospěchem a všeobecně prospěšnou informací. A musela bych být dostatečně silná, abych unesla pravdu.

A protože jsem se nedokázala sama pořádně rozhodnout, zeptala jsem se na stejnou věc pár dalších lidí. Zajímalo mě na tom všem však hlavně to, kolik lidí by se rozhodlo použít svou jedinou otázku pro sebe a kolik zase pro společnost. 

A jak se ukázalo, většina z nás by dala přednost sobě. Svým obavám, láskám, životu. Přáli bychom si znát jména svých osudových partnerů, správnost vlastních rozhodnutí, úspěchy a kariéru, či prostě jen to, zda budeme jednou v životě šťastní. Někdo by mohl říct, že to byla absolutně promrhaná otázka. Že nás nikam neposunula, neobohatila, prostě nám jen sdělila osud. Osud, díky kterému se nám teď bude žít buď mnohem lépe, nebo nám jeho zápornost zničí i dosavadní bezstarostný život. 

Tak či tak, byla to naše volba. Ne každý totiž potřebuje zachraňovat svět, ne každý na to má odvahu. Přesto existuje pár vzácných lidí, co ji mají dostatek a svou jedinou otázkou by zachránili nás všechny. Rozdělili by se s ní s ostatními a posunuli člověka zase o krůček dále.

„Existuje lék na rakovinu, který by ji opravdu vyléčil bez vedlejších účinků?“

„Je tam nahoře opravdu někdo, kdo nad námi drží ochrannou ruku?“

„Bude po smrti nějaký další život?“

Kéž bychom opravdu mohli dostat absolutně pravdivou odpověď. Jen jednou, jen jednu. A kéž bychom s tou odpovědí dokázali co nejlépe naložit. Protože mnohdy, ve zcela běžném životě, pravdu opravdu dostaneme. Bohužel s ní ale velice často neumíme vůbec nic dělat…