V Kladně potkáte několik generací dětí, které na vrcholové úrovni pokračují ve sportovních šlépějích svých rodičů. S některými z nich jsme si povídali v našem seriálu. Tomáš Procházka hrával fotbal na špičkové úrovni. Začínal s ním i končil v rodném SK. V současné době ve stejném klubu působí jako asistent trenéra. Syn Vladimír se po fotbalové stránce potatil jen částečně. Je odchovancem „Kablovky“, ale od mládežnických kategorií hraje za SK a časem prý zamíří i na trenérský post.
Byla, Tomáši, u vašeho syna od začátku jasná volba, že bude hrát fotbal?
Zřejmě byla (usmívá se). Viděl to odmalička doma i na hřišti.
Vladimír: Chvilku mě bavil tenis, ale fotbal zvítězil. Vzpomínám si, jak jsme jezdili za tátou na Žižkov, když ještě hrál první ligu za Viktorii. Pamatuji si okamžik, kdy do ní postoupili.
Tomáš: Utrhl si kus trávníku ze hřiště (směje se). Jsem rád, že sportuje.
Vidíte v synově herním projevu kus sebe?
Vidím na něm své fotbalové geny v přihrávkách a herním myšlení. Začal studovat trenéřinu, takže i v tomhle je po mně. Ale je chytřejší. Obdivuji jeho vlastní zarputilost a bystrost.
Vladimír: Ve skutečnosti bych rád měl jeho herní přehled a přihrávky! (usmívá se) V trenéřině je teď můj cíl získat A licenci a studovat ji dál.
Probíráte doma fotbal?
Vladimír: Občas. Většinou s tímhle tématem přijdu já.
Tomáš: Jenom trochu.
Hráli jste spolu za Kladno. Jak jste jeden druhého na hřišti vnímali?
Vladimír: S velkým respektem.
Tomáš: Já nikoho nikdy nepeskoval. (smějí se)
Jan Murárik
-
Kladenské sportovní geny. Mrázky stmelil společný život< Předchozí
-
Kladenské sportovní geny. Mladý Klesnil doma zakopával o běžecké botyDalší >
Počasí Kladno
