Primář Rosík: Dětští pacienti zvládají onemocnění covidem velmi dobře

Oblastní nemocnice Kladno patří mezi zdravotnická zařízení, která zatím nápor pacientů nakažených covidem-19 zvládají. Nás zajímalo, jak v nemocnici řeší nejmladší pacienty napadené tímto virem. Na otázky Vašemu Kladnu odpovídá primář dětského oddělení Tomáš Rosík.

Zasáhl covid-19 od loňského března 2020 do konce letošního února výrazně do chodu vašeho oddělení?
Ano, zasáhl. V první vlně došlo k úplnému uzavření všech odborných ambulancích a výrazně poklesl také počet hospitalizovaných dětí. Museli jsme navíc rychle vytvořit speciální izolační oddělení pro pacienty s podezřením na onemocnění koronavirem. V podzimní vlně již nebyl pokles hospitalizovaných pacientů tak výrazný a odborné ambulance zůstaly v provozu bez výraznějšího omezení.

Vzrůstá u vás počet dětských pacientů přímo zasažených covidem či s jeho doprovodnými příznaky u jiných chorob?
V první vlně jsme řešili covid pozitivní pacienty jen ambulantně nejčastěji v rámci lékařské pohotovostní služby. Od podzimu máme hospitalizované pacienty v řádu několika málo pacientů každý měsíc. Všichni pacienti s covidem zatím měli mírný průběh onemocnění, pokud jejich stav vyžadoval hospitalizaci na JIP, pak to bylo z důvodu jiné přidružené choroby, například dekompenzace cukrovky nebo akutní zánět slepého střeva.

Někteří lékaři z dětských oddělení nemocnic tu a tam vydají veřejné doporučení sledovat dítě, zdali se u něj neobjevují příznaky, které by nasvědčovaly zasažení covidem. Máte i vy nějaké doporučení nebo varování pro zástupce dětské populace v souvislosti s koronavirem?
Děti obecně zvládají onemocnění covidem velmi dobře, v drtivé většině není potřeba hospitalizace v nemocnici, a pokud ano, tak je to z důvodu jiné choroby. Rodiče by měli vyhledat lékaře vždy při příznacích obtížného dýchání. U dětí může taky dojít k rozvoji PIMS (syndrom multizánětlivé odpovědi spojený s onemocněním koronavirem, pozn. red.), který se projevuje přetrvávajícími vysokými horečkami déle než tři dny, vyrážkou na těle, zánětem spojivek, zvracením, bolestmi břicha, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, oběhovými poruchami a celkovou schváceností. Pokud se takové příznaky objeví, měl by dítě určitě vidět lékař.

Covid-19 potlačil povědomí o dalších nebezpečných chorobách, které mohou ohrozit děti. S čím nejčastěji se v této době u dětských pacientů setkáváte?
Zatím jsme neměli žádný případ, kdy by jednoznačně došlo k vážnému ohrožení zdraví či dokonce života dítěte, protože rodiče nechtěli přijít k lékaři kvůli obavě z koronaviru. Ve složení hospitalizovaných pacientů je vidět, že zejména v první vlně výrazně poklesl počet hospitalizovaných dětí s akutními infekčními onemocněními jako je zánět průdušek, zápal plic nebo akutní gastroenteritida. To bylo způsobeno zejména nošením roušek a výrazným omezením mezilidských kontaktů. Na podzim a v zimě už rozdíl nebyl tak výrazný, nejspíš opatření nebyla tak striktně dodržována. Co se týče psychického stavu, u našich pacientů jsme nepozorovali výraznější změnu v chování. Je pravda, že si děti víc stěžují, že jim chybí kamarádi ze školy a taky nemají tolik možností k trávení volného času jako před pandemií. Je třeba si uvědomit, že hospitalizovaní pacienti nesou hospitalizaci v cizím prostředí dost nelibě, a to bez ohledu na pandemii koronavirem, takže je dost obtížné takové změny posoudit. Co se týče hospitalizací z důvodu intoxikace alkoholem či úmyslné intoxikace léčivy či jinými chemickými látkami, tak v tomto případě taky nepozorujeme výraznější zvýšení počtu hospitalizovaných dětí.

Jan Murárik